Doporučujeme

Ušetřete za větší balení
Nakupujte ještě výhodněji

Čmeláci známi a neznámí

  [04.01.2011]

Čmeláci jsou oblíbení u dětí i dospělých, zvláště zahrádkářů. Přesto vědomky i nevědomky způsobujeme jejich úbytek a jejich krátký život děláme ještě komplikovanější. Přitom jim vděčíme za mnohé a není obtížné jim pomoci, alespoň na naší zahradě. Určitě se nám za to odvděčí, neboť jsou to velmi pracovití a mnohdy nezastupitelní opylovači

Na území Evropy, Asie, Jižní i Severní Ameriky i v Africe žije více než 300 druhů čmeláků. U nás se v hojnějším počtu vyskytuje 15 druhů. Tihle včelí medvídci jsou oblíbení pro svoje nezastupitelné opylovací schopnosti, ale i vzhled a mírumilovnost.

I proto je s podivem, jak málo toho o jejich životě víme a jak trestuhodně málo si uvědomujeme, že v době všeobecného poklesu počtu včel v přírodě, jsou čmeláci mnohdy jedinou alternativou pro opylení květů a dobrou úrodu. Bez jejich přítomnosti jsme tedy ochuzeni nejen o pohled na jejich krásně zbarvené tělo a zručné přelétání z květu na květ, ale i o všechna ta jablka, hrušky, švestky a jiné zdravé dobroty na našem stole. Někteří lidé se sice už skoro domnívají, že tohle vše roste v regálech hypermarketů nebo ve velkoskladech. Ale věřte nevěřte, doposud tomu tak není a asi nikdy nebude.

Shrňme si tedy základní informace o životě čmeláků a možnosti jak to zařídit, aby se usadili na našich zahradách a my jim ten život trochu ulehčili. Není to složité.

Život a význam čmeláků

Čmeláci jsou zdatní opylovači i sběrači. Říká se, že na svých nohou unesou množství pylu představující polovinu jejich váhy.  Umí výborně opylovat i rostliny s dlouhými úzkými kalichy, do kterých včely nedosáhnou.  Na rozdíl od včel létají spokojeně i za chladného počasí, takže třeba v letošním chladném jaru statečně opylovali mnohé květy v době, kdy včelky z úlů ani nevykoukly. Čmeláci jsou neútoční a dobráčtí.  Pobývají v pevných společenstvech, která jsou ale jednodušší, než společenství včel.

Patrně nejpopulárnější z našich včelích medvídků je čmelák zemní, ale často se můžete potkat například s čmelákem zahradním, skalním, hájovým, rokytovým, rolním, …

Co se děje v čmeláčím hnízdě

Čmeláci žijí v jednoletých společen­stvech. Hnízda si budují buď na povrchu (v listí, trávě nebo mechu) nebo pod zemí (milují opuštěné myší díry) Některé druhy jsou méně přizpůsobivé, jiné více. Proto můžeme narazit na čmeláčí hnízdo i v ptačí budce nebo veverčím hnízdě, které už veverka nepoužívá.

Na jaře (cca počátek dubna) zakládá hnízdo oplozená sa­mička, která přezimovala zahrabaná v zemi nebo v hromadě listí. V této době létá nízko při zemi a hledá vhodné chráněné místo s dostat­kem izolačního materiálu, do kterého by mohla založit první plodové buňky. Samička je v tuto chvíli na všechno sama. Musí najít vhodné místo ke hnízdění, postavit buňky, nashromáždit potravu a odchovat prvních 5—8 dělnic.

Dělnice pak převezmou většinu prací mimo hnízdo a samička (matka) se dále věnuje kladení vajíček a péči o další plody.  S příbýváním dělnic v hnízdě roste i přísun potravy. Kaž­dá další generace larev má tedy potravy více, a tak i dělnice jsou větší a zdatnější. Na vrcholu vývoje společenstva bývá v hnízdě několik desítek až stovek dělnic. V té době se začínají objevovat po­hlavně dokonalí jedinci — mladé samičky a samečci. Samečci se rodí jen z matčiných ne­oplozených vajíček, ale i z vajíček dělnic.

Vztah mladých samiček, kterých bývá v hnízdě i několik desítek, k matce je velmi přátelský. Jsou zaznamenány případy, kdy si dokonce pomáhají s péčí o plod a s potravou. Přesto však po oplození a vykrmení medem mladé samičky hnízdo postupně opouštějí. Každá pak přezimuje v malé komůrce, kterou si sama vyhrabe. Dělnice i stará matka před příchodem zimy hynou.

Proč mizí ze zahrad i volné krajiny

Do života čmeláků stále více negativně zasahuje člověk. Pěstování monokultur přináší čmelákům ztrátu potravních zdrojů. Naše necitlivá snaha o kultivaci krajiny, ale i obliba sterilních krátce střižených anglických trávníků omezuje možnosti hnízdění a zimování čmeláčích matek, které bez vhodných úkrytů nemají šanci zimu přežít.  

Aby toho nebylo málo, tak vypalujeme meze a stařinu (přestože je to zakázáno) a tak spolehlivě ničíme přezimující čmeláčí matky, čmeláčí hnízda i místa vhodná  pro jejich budoucí hnízdění

Čmelákům také prokazatelně škodí používání chemických prostředků na polích i zahradách a zvláště na jaře dochází po aplikaci pesticidů k úhynu čmeláků    

Jak můžeme pomoci

Pokud jsme šťastnými majiteli alespoň pár m2 zahrady, můžeme poměrně snadno čmelákům v našem okolí pomoci a dokonce se pokusit je přilákat k hnízdění na naší zahradě.

Základem je pestrá směs rostlin a stromů aby od jara do podzimu na zahradě něco kvetlo a čmeláci měli dostatek potravy.

Proto by na naší zahradě měly kvést hmyzosnubné, medonosné rostliny, včetně těch velmi časných. Samička a později dělnice nosí  potomkům  pyl bohatý na proteiny, který potřebují i pro sebe.

Nahrazení alespoň kousku trávy kvetoucí loukou, nejen barevně osvěží každou zahradu, ale čmeláci to také velmi uvítají. A pokud jí nebudete sekat celou najednou, ale postupně, čmeláky přímo nadchnete.

Ale i ti z nás, kteří vlastní zahradu nemají, mohou například pomoci vysílenému čmelákovi, který nemůže vzlétnout. Dost možná mu došly síly z nedostatku potravy. Můžeme zkusit vložit jej do skleničky, kam na dno přidáme kapku cukerného roztoku, vršek přikryjeme gázou. Až čmelák opět nabere energii a začne poletovat, vypustíme jej na vhodném místě.

Zkusme vlastní čmelín na zahradě

Pokud je dostatek potravy na zahradě, nebo v jejím okolí, zajištěn, je vhodný čas na instalaci domečku pro čmeláky nebo čmelína.

Ten si můžete při troše zručnosti vyrobit sami (návody na jeho výrobu najdete na internetu), nebo je možné si jej zakoupit. Na trhu jsou čmelíny keramické s designem starých úlů, nebo dřevěné. Jde koupit také čmelín s pohledovým okénkem, což jistě ocení děti i ti zvídavější z nás.

Kam čmelín umístit 

Čmeláci vyhledávají k hnízdění tepelně dobře izolované dutiny.  Potřebují totiž udržet ve svém hnízdě stabilní teplotu. Optimální místo pro umístění domku je tedy v polostínu, případně ve stínu pod listnatými stromy, které na jaře ještě nemají listí.

Čmeláci jsou mnohem lépe schopni násadu zahřívat, než chladit. Proto úl nikdy neumisťujte na přímé slunce! Pokud stoupne teplota v úle přes 30°C, čmeláci musí čmelín usilovně větrat. Dělnice sedí u vletového otvoru a křidly dovnitř vhánějí vzduch.  Ostatní dělnice se pokouší chladit hnízdo uvnitř čmelína. Larvy i kukly hynou, pokud teplota v hnízdě přesáhne 35°C.

Některé zdroje doporučuji umísťovat čmelíny tak, abychom zamezili kontaktu hnízda s mravenci, třeba na podstavec ze špalku natřený odpuzovačem mravenců (bez insekticidů!).

 Ideální samozřejmě je postavit nový čmeláčí domov nejen do polostínu, ale také tam, kde mají čmeláci v okolí dostatek kvetoucích rostlin. Čmeláci milují například hluchavky, květy ovocných stromů a vrby. Je škoda času pokoušet se udržet čmeláky tam, kde by se neuživili, třeba na rozlehlém pozemku, kde roste jen krátce střižená tráva a thúje. Naopak místa, kde se čmeláci na jaře zdržují, jsou pro umístění domečků pro čmeláky velmi vhodná, ale pozor na to přímé slunce.

Máme-li v plánu umístit domek tam, kde jsme čmeláka roky neviděli, těžko můžeme očekávat rychlý úspěch. Vrátit čmeláky do míst odkud vymizeli bohužel vyžaduje několikaleté úsilí spočívající v plánovité výsadbě živných rostlin. Ale o to větší pak může být radost z jejich návratu.

Čím domek  vyplnit

Dřevěný i keramický čmelín je nutno vyplnit do poloviny vhodným přírodním termoizolačním materiálem. Nesmíme však ucpat vletový otvor. Doporučení čím vnitřek domečku vyplnit se rozcházejí.  Doporučuje se například mech nebo rozcupovaná krejčovská vata, ale i suchá nakrátko nastříhaná tráva, chlupy a podobný organický materiál. Neměli bychom používat syntetické materiály.  Čmeláci totiž výstelku při stavbě hnízda usilovně zpracovávají, trhají a žvýkají, což s umělými materiály moc nejde.  Při použití vaty může hrozit čmelákům zamotání do jejích vláken a úhyn.

Vnitřek hnízda by měl dobře nasávat vlhkost. Občas se doporučuje do rohu domečku ještě umístit nádobku s vodou pro zvýšení vlhkosti. Hrozí však utopení malých čmeláků a proto raději nádobu vyplňme malými kamínky.

Jak čmeláky nejlépe nalákat do nového čmelína 

Zhruba v polovině dubna si samičky, které přezimovaly v zimních úkrytech, začínají hledat místo k založení hnízda. Pro obydlení čmelína čmeláky je potřeba, aby si jej jedna z hledajících samiček osídlila.

Nejpřirozenější cestou je čmelín samičce podstrčit do míst, kde samičky hledají vhodného místo k hnízdění a doufat, že si ho všimne a usídlí se v něm. Atraktivitu našeho čmelína  můžeme zvýšit položení mističky s náhražkou květního nektaru, kterou připravíme jako 50% roztok sacharózy. Pozor na hloubku misky a riziko utopení čmeláků.  Lze přidat i trošku medu (několik lžic na litr roztoku). Nic nezkazíme natřením tohoto roztoku na vletový otvor, případně na vršek čmelína.

Jenže příroda si jaksi nedá poručit a proto je možné se pokusit i o druhý doporučovaný a ohleduplný způsob. Můžeme samičku v přírodě odchytit, co nejrychleji jí přenést do domečku, vpustit jí dovnitř a na cca 1 hodinu jí tam zavřít. Na odchycení je nejlepší síťka na hmyz, ale při troše šikovnosti a štěstí se obejdeme i bez ní. Ze síťky jí přemístíme do zavařovací sklenice a následně do čmelína.  Ale pozor. Chytat musíme pouze samičky hledající hnízdo! Ty poznáme snadno.  Pomalu a klikatě létají těsně nad zemí, prolézají skuliny, létají podél zdí a evidentně něco hledají. Při této činnosti si nevšímají květů.  Pokud tedy pozorujeme samičku (v dubnu jsou všichni čmeláci pouze přezimující samičky) jak usilovně sbírá nektar a pyl, tak ta už velmi pravděpodobně hnízdo má a nebo se teprve probudila ze zimního spánku a nabírá síly. V prvním případě jsme přišli pozdě a v druhém příliš brzy. V obou případech se takto chycená samička v našem úle neusadí a musíme hledat dále.

Pokud se nám podařilo odchytit správného čmeláka ve správný čas, vypustíme jej do čmelína a vletový otvor utěsníme zhruba na hodinu hadříkem. Po tomto čase otvor uvolněte a pozorujte chování samičky. Nikdy jí z domečku násilím nevypuzujte. Pokud samička rychle odletí, zabydlení se nepodařilo. Pokud však delší dobu zůstává u vletového otvoru a potom začne kroužit kolem s hlavou natočenou směrem ke čmelínu, mohlo by to znamenat, že se jí náš čmelín zalíbil a že se do něj vrátí. Návrat může trvat několik minut i celý den. Asi jen těžko budeme celou dobu čekat, zda se samička vrátí, pomoci si však můžeme položením stébla trávy do vletového otvoru, který by samička při příletu musela odstranit.

Pokud se pokus nezdařil, celý postup opakujeme. Samozřejmě jen do doby, kdy mají všechny samičky okolí svá hnízda. V žádném případě se nesnažíme přendat samičku z jiného hnízda do našeho, pamatujme, že čmeláci jsou chráněni zákonem.

Pozorování hnízdících čmeláků a péče o ně

Pokud jsme byli úspěšní a můžeme vidět samičku pravidelně přilétat do čmelína s nákladem pylu, tak lze považovat domeček za obydlený. Pak už to musíme nechat vše na přírodě a jen doufat, že se nepřihodí něco neblahého a samičce se povede vychovat první generaci dělnic.

Během prvního týdne po obydlení  čmelín neotvírejte! Samička by se mohla vylekat a hnízdo opustit. Na nebezpečí reaguje velmi hlasitým bzučením.

Druhý či třetí týden můžeme do čmelína bez obav nahlédnout a zkusit nalézt hnízdo.  Je však nutné být velmi opatrný, neboť čmeláčí hnízdo je velmi křehké. Má tvar kompaktní voskové koule. Mnohdy ho samička velmi obětavě brání.

V dalších týdnech, pokud nemáme čmelín s okénkem pro pozorování, lze otvíráním hnízda napáchat více škody než užitku. Mnohdy jsou totiž buňky s larvami nalepeny i na stěny čmelína a při porušení se vysypou. Tyto larvy čmeláci odnášejí z úlu ven, kde zahynou.

Následná péče o čmeláky se omezuje pouze na případné doplňování mističky s výše popsaným nektarem, jako přilepšení i v době hnízdění, v období dlouhotrvajícího deště nebo sucha a případné odvětrávání úlu v parném létě a špatném umístěném čmelína. Mělkou mističku můžeme umístit těsně vedle čmelína, některé zdroje doporučují umístění přímo do čmelína. Při druhé variantě je však nutno dávat pozor na poničení hnízda a vyplašení matky. Lze použít i krmítko pro čmeláky, kdy se nektar nasává do houbičky.

Na podzim čmeláci hnízdo opustí a zahynou. Doporučuje se hnízdo poté z čmelína vyndat a celý úl důkladně vyčistit, případně s použitím slabé dezinfekce. Pokud však v hnízdě najdeme mladé matky, které se rozhodly zde přezimovat, hnízdo necháme tak jak je a čmelín vyčistíme až po jejich jarním odletu. V obou případech jej přenesme do kůlny nebo do nevytápěných prostor. Zde je chráněn před rozmary zimy jak čmelín, tak případné přezimující mladé matky.

Vychutnejme si úspěch

A to už je zase jiný příběh, na který je dobrý být připraven tím, že si už na podzim připravíme novou náplň hnízda a umístíme jí někam, kde v ní mohou zimovat myši nebo rejsci. Jak už víme, jejich zápach je pro čmeláčí matky velmi atraktivní.

Přes zimu si můžeme, při každém kousnutí do ovoce z naší zahrádky vzpomenout na zimující mladé matky a jen obdivovat sílu přírody a její zákonitosti. Může nás těšit, že jsme alespoň trochu vylepšili to, co jsme přírodě my, lidé, udělali a stále děláme. Za to dobré ovoce a dobrý pocit ta trocha námahy určitě stojí.

Petr Dobrý  - Zelená domácnost.com

(s využitím informací na internetu)

Zajímavé linky české:

Video – vnitřek čmelínu vybaveného pozorovacím okénkem

http://www.youtube.com/watch?v=vNZbyGZLV0c&feature=player_embedded

videa – pohledy na hnízdo

http://www.youtube.com/watch?v=jLKutO5Zqgw&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=WZDP8qUKIF4&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=Scos7mkni6I&feature=related

O květnatých loukách

http://www.ekozahrady.com/kvetnate_louky.htm

kde zakoupit různé směsi lučních semen

www.plantanaturalis.com

O přírodních zahradách

www.ekozahrady.com

Zajímavé linky anglické:

Organizace na ochranu čmeláků ve Velké Británii

http://www.bumblebeeconservation.org.uk/about_bees.htm

velmi zajímavý film o čmelácích v angličtině – 30 min

http://vimeo.com/11758948

druhy čmeláčích hnízd

http://www.bumblebeeconservation.org.uk/nest_boxes.htm


<--zpět