Zelená domácnost.com | přátelská k lidem i k prostředí

Jak hubit mšice a nezabít při tom vše živé kolem

 Jak hubit mšice na zahradě a nezabít přitom vše živé kolem

Při přípravě podkladů k  článkům o čmelácích a včelkách samotářkách často narazím na informace, jak těmto užitečným opylovačům našich zahrad škodí neuvážené používání chemických postřiků proti „škůdcům“ a zejména mšicím.

Přestože nás výrobci těchto postřiků vehementně ujišťují o jejich naprosté bezpečnosti a nezávadnosti, již selský rozum říká, že pokud nějaký přípravek zabíjí některé živočichy, je skoro jisté, že zabijí nebo má negativní účinky i na jiné.  O nezávadnosti nebo závadnosti takto ošetřených plodin pro nás konzumenty se vede nikdy nekončící diskuze, takže toto téma ponechám pro tentokrát stranou.

Existuje přitom řada možností, jak námi neoblíbené mšice likvidovat za pomoci jiného hmyzu, který to vše zařídí za nás. Jediné co od nás tento hmyz potřebuje je vytvořit mu na zahradě příznivé podmínky k životu, rozmnožování a nějaký bezpečný úkryt. A to naštěstí není vůbec náročné.

Slunéčka v akci

Velkými jedlíky mšic jsou slunéčka (lidově berušky). Je málo známo, že jedna beruška i její larva sní za svůj relativně krátký život až 4000 mšic. A to už je pořádná porce. Znásobte si toto číslo počtem na zahradě žijících berušek a zahradníkovo srdce se může zaradovat.

Beruška potřebuje ke svému životu úkryt, ve kterém nejen nocuje, nebo hledá úkryt za deště, ale i zimuje. Takový domeček může být dřevěný s vchodovými kulatými otvory do dutiny naplněné kousky staré kůry. Dutina musí být chráněna před deštěm. Domek umísťujeme nejlépe na jižní chráněnou stranu domu nebo kůlny, samozřejmě ideálně poblíž rostlin, které nám napadají mšice. Ale berušky umějí létat, není tedy nutno zoufat, pokud je napadených rostlin více a domeček jen jeden.  Ony si svou pochoutku najdou. Dokonce svá vajíčka kladou právě na spodní listy rostlin napadené mšicemi. Z vajíček se vylíhnou larvy a mšice mají po radosti.

Zelenavé komando pracuje pro nás

Mšice jsou oblíbenou složkou jídelníčku i pro zlatoočka. Tato zelenavá stvoření s velkými očima potkáváme nejčastěji před zimou, kdy se snaží najít jakoukoliv skulinu, kde by byly chráněny před mrazem a mohly v bezpečí přečkat zimu. I larvy zlatooček pojídají mšice ve velkém. Samička klade vajíčka přímo do kolonií mšic.

Jejich domeček je podobný domečku pro berušky, jen je uvnitř naplněn senem. Zlatotočko preferuje, na rozdíl od berušky, podélné vletové štěrbiny. I tento domeček se umísťuje na jih, na chráněné stanoviště. Zlatoočka jsou aktivní v podvečer i v noci, takže úkryt v domečku využívají ve dne, při dešti a samozřejmě rovněž v zimě.

Berušky i zlatoočka spolu snesou, na rozdíl od nás lidí, i jednu domácnost, takže je můžeme najít ve stejných úkrytech. Je ale lepší, když jsou domky částečně oddělené, třeba nějakou přepážkou. Ony se sice potkávají málokdy, neboť berušky létají ve dne a zlatoočka v noci, ale to víte, soukromí je soukromí.

Na trhu je dnes široká nabídka domečků, jak pro berušky i zlatoočka, tak i pro společné soužití.  Pro velkopěstitele  je možné pořídit i velké úkryty k zavěšení na strom, do kterých se vejde tisíce zlatooček.  Samozřejmě si úkryty můžeme vyrobit i sami, při troše šikovnosti, nářadí a materiálu.

Do uší nelezou, zato mšice milují

Dalším postrachem mšic je škvor obecný. Dospělý škvor jich zvládne přes stovku za noc. Na rozdíl od berušek i zlatooček je většina lidí nemá ráda, lezou prý totiž do uší a prokousávají bubínek. Že je to blud, mnohokrát vyvrácený a nikdy nezaznamenaný, lidem nevysvětlíte.  Škvor možná, podle lidských měřítek, není žádný krasavec, ale pro každou zahradu je nesmírně užitečný. Je všeobecně známo, že vyhledává temné úkryty, protože je aktivní v noci.  Nacházíme jej nejčastěji v zemi. Jenže pokud najde temný úkryt přímo na stromě nebo keři, který má obalené větvě a květy mšicemi, zcela jistě jím nepohrdne. Proč by se harcoval zpátky na zem, když může zůstat u prostřeného stolu.

Proto se velmi osvědčily speciální škvoří úkryty, které se nasazují přímo na seřízlé konce větviček. Do každého takového úkrytu se vejde až stovka škvorů.  Spousty zahrádkářů nevidí škvory ráda i proto, že jim okusují pupeny květů, ale škvoři preferují živočišnou potravu. Mimo mšic jsou to také vlnatky, svilušky a další pomalu lezoucí drobný hmyz a jeho vajíčka. Prospěšnost škvora na zahradě je prokazatelná.  A  i kdyby náhodou všechny vaše mšice vyjedli a začali okusovat rostliny, je možno snadno úkryty se škvory přenést tam, kde je škvorů potřeba nebo někam mimo zahradu.

Výhra ve válce bez ztráty na životech

Kombinace úkrytů pro berušky, zlatoočka a škvory je pro mšice sakra nebezpečné území plné nástrah. Zkusme tedy zapomenout na další zbytečné chemické postřiky na mšice, hubící i jiné živočichy a možná pozvolna i nás, a využijeme příležitostí, které nám příroda nabízí. Ono takové rajče chutná více, při vědomí, že se při růstu nepotkalo s chemickou továrnou.

Petr Dobrý Zelená domácnost.com

Užitečné linky:

Nabídka hotových domečků pro užitečný hmyz

http://www.zelenadomacnost.com/katalog/71-Domky-pro-uzitecny-hmyz-na-zahrade/

více o slunéčku sedmitečném

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=100

 více o zlatočkách

http://www.hmyz.info/sitokridli-neuroptera.htm

více o škvorech

http://www.hmyz.info/skvori-dermaptera.htm