Rehek domácí a rehkovníky čili polobudky

1 893

Rehka domácího na krmítku nejspíš nepotkáte, v letošním lednovém sčítání ptáků na krmítku se objevil až na 60. místě. Není to ale tím, že by u nás rehci nežili, jen na zimu se stěhují směrem na jih do tepla. Co se ale týká hnízdění, tak je rehek domácí jeden z ptáků, který je nám lidem úplně nejblíže. Však je také „domácí“!

Rehek domácí a jak ho poznat

Sameček a samička rehka domácího mají odlišné zbarvení. Většina samců je ale v prvním roce života vybarvena jako samičky a svůj dospělý šat získávají až v následujícím hnízdním období, takže se situace ještě komplikuje. Rehkovi domácímu (tedy samečkovi) se přezdívá kominíček, asi že vypadá, jako kdyby důkladně prozkoumal vnitřek komínu. Pomyslné saze mu na těle vytvořily něco, co by kadeřnice nazvaly nejspíš „ombre“, teda takový pozvolný přechod od tmavší barvy ke světlejší. Typický je také samečkův rezavý ocásek a kontrastní bílé pole v křídle. Samičky jsou jednolitě šedé, ale i ony se pyšní rezavým ocáskem.

Vzhled je jedna věc, ale rehek je velmi typický i svým pohybem. Charakteristické je jeho „dřepování“ na vyvýšeném místě, při kterém navíc třepe ocáskem. Díky tomu ho můžeme poznat i na větší vzdálenosti.

Rehek domácí nebo zahradní?

Poznáte rehka domácího od rehka zahradního? Rehci jsou si podobní především z dálky, v čem jsou ale hodně jiní, je jejich působiště. Je to i taková mnemotechnická pomůcka – rehek domácí žije blíže lidem, lidské stavby a předměty si vybírá jako náhradu za hnízdění ve skalách. Rehek zahradní obývá sice také lidská sídla, ale prosvětlené lesoparky, parky a zahrady. Jejich teritoria se mohou zkřížit v místech, kde se stýkají stavby a třeba opuštěné areály sousedí s vzrostlými stromy (takovými napodobeninami světlých lesů).

Kde žije rehek domácí

Původně obýval rehek domácí skalnatá území bez vyššího porostu (otevřená krajina). Ani dnes nepohrdne skalnatým biotopem, ale jak šel čas, tak se rehek adaptoval na prostředí lidských sídel, a to až do té míry, že ho vídáme hnízdit na hodně zvláštních a netradičních místech v těsné blízkosti lidí. Má rád vyšší struktury v kombinaci s volným prostranstvím, ale běžně hnízdí také v rodinných domech nebo různých rozestavěných budovách. Další variantou jsou všemožné předměty nebo dokonce pohyblivé stroje. Je to důkaz toho, jak dobře se rehek domácí adaptoval na společnost člověka, takže si s přehledem zahnízdí třeba na jeřábu, informační tabuli, v zahradní boudě na poličce apod.

Jednou z výhod rehka domácího je, že mláďata nejsou tolik věrná svému hnízdišti. Pokud nějaký druh ptáka (typicky třeba rorýsi), trvá na tom, že zahnízdí pouze tam, kde se narodil, značně mu to komplikuje život. Rehek je v tomhle poměrně flexibilní.

Čím se rehek domácí živí

Rehek domácí
Rehek s úlovkem, foto: Vendy Štofflová

Rehek se živí hlavně hmyzem, potravu si hledá převážně na zemi. Ze své pozorovatelny (nějakého vyvýšeného místa) svoji kořist zaměří a pak ji hbitě uloví. Jako doplněk k hmyzu sbírá na keřích různé bobule (rybíz, bez červený i černý apod.). Většina našich rehků domácích odlétá na zimu do teplých krajin, konkrétně do jižní Evropy. To málo rehků, které u nás zimuje, se musí na zimu přeorientovat na rostlinnou potravu a živí se různými plody a semínky.

 

Jak můžeme rehkům pomoci

Rehkovník

Protože rehci rádi osidlují různé škvíry, dutiny nebo třeba větrací otvory, určitě je potěší, když jim na svoji zahradu umístíte polobudku. Ve správně umístěné polobudce budou rehci v bezpečí před predátory. Polobudce pro rehky se přezdívá rehkovník. Místo pro polobudku by mělo být chráněné před větrem a srážkami (orientované na jih, jihozápad nebo jihovýchod). Ptačí budky se všeobecně doporučuje instalovat na podzim, ale rehkovník stačí vyvěsit v předjaří, než se ptáci vrátí ze zimoviště.

Rehkovník si můžete s trochou šikovnosti vyrobit, lze ho ale také koupit. Polobudky, jak se rehkovníkům všeobecně říká, se prodávají ve variantě dřevěné nebo dřevocementové. Polobudku vám může kromě rehka obydlet také konipas, lejsek, červenka nebo střízlík.

Zahrada pro ptáky

Rehek domácí
Rehek při koupeli, foto: Vendy Štofflová

Podobně jako je to u jiných ptačích druhů, tak i rehkům vyhovují přírodnější zahrady se spoustou hmyzu. Rehci konzumují nejčastěji brouky, ploštice, motýly a dvoukřídlé, dále mravence, pavouky a sekáče a samozřejmě i další druhy hmyzu. Asi desetinu jejich jídelníčku tvoří rostlinná strava, takže ocení i keře s bobulemi.

Výše jsem použila termín „polobudka“. Co to ale je? Jde o budku, která nemá klasický kruhový vletový otvor, ale větší vletový otvor v přední části, který má velikost minimálně 1/3 čela budky. Větší vstupní otvor polobudek umožňuje snadný vstup predátorům, proto je tak důležité správné umístění.

Zajímavou vlastností rehků je, že patří mezi první ptáky, kteří po ránu zpívají. Klidně spustí už hodinu až dvě před východem slunce. Pokud i vy jste ranní ptáče, můžete tedy rehka odhalit i podle toho, že se jeho písně budou ozývat už v hodinách, kdy se ostatní ptáci ještě pomalu probouzejí ze spánku.

Rehek domácí byl vyhlášen ptákem roku 2024, pokud se o něm chcete dozvědět více, můžete se podívat na článek na webu České společnosti ornitologické. A opravdoví fanoušci rehka domácího, kteří o něm potřebují zjistit všechny detaily, si mohou stáhnout PDF nového čísla časopisu Ptačí svět, který je mu věnovaný.

 

Úvodní foto: Jiří Parůžek

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.