Gurmánský výlet do první republiky

0 194

První republiku si připomínáme jako dobu ekonomického, hospodářského i kulturního rozmachu naší země. Rádi vzpomínáme na prezidenta, na kterého bychom mohli být pyšní i dnes. Hvězdy z filmů před sto lety dodnes známe jmény a i dobré mravy, na které se dbalo, jsou pověstné. A jak se vlastně jedlo, pěstovalo a nakupovalo?

Naší krajinu tehdy tvořila malá políčka. Na každé vesnici byl jeden zahradník, který pěstoval zeleninu a obiloviny pro vesnici. V zemědělství pracovala téměř polovina všech obyvatel, kteří část své mzdy dostávali právě v jídle. 

Všechno, co se pěstovalo, bylo vlastně v bio kvalitě. Žádné chemické postřiky ještě neexistovaly. Lidé měli moc rádi rajčata, ředkvičky, okurky a hlávkový salát. Podél cest a polí rostly plané hrušky a jablka plné chuti. Ze zahraničního ovoce si jen někdo mohl pouze na Vánoce dopřát banány, pomeranče a mandarinky. Ale to až později, po válce byla o jídlo nouze. 

Chovaly se slepice, kachny, husy, krůty, prasátka i kravičky. V kamnech se topilo uhlím a štípaným dřívím. Základ jídelníčku tvořily obiloviny, brambory, vejce, mléčné výrobky a maso – často jen v neděli. Pečivo pekaři pekli hlavně ze žitné mouky. Jednou týdně se koupil obrovský krajíc chleba pro celou rodinu. Bílá pšeničná mouka se používala na pečení sladkých pokrmů a na knedlíky. 

Byli jsme velmocí řepy cukrové a tak není divu, že právě sladká jídla tvořila velkou část jídelníčku. Tolik to nevadilo – lidé měli pohybu opravdu hodně, takže na množství cukru netrpěli. Babičky vzpomínají, že občas řepu nemohly ani vidět, jak často jí měly. Na ženy se netlačilo, aby hubly. Naopak, prodávaly se například bonbóny, po kterých se kila rovnoměrně rozloží do obličeje, paží, ňader, boků a lýtek a žena bude vypadat daleko žádoucnější. 

Vesnice byla bohatší, než město, potraviny byly blíž. A tak lidé z dědin posílali sem tam něco na přilepšenou svým příbuzným do města. Ti nakupovali při podomním prodeji, kdy mlékař, pekař či zelinář přijel do ulice se zbožím. Mléko se prodávalo do bandasky, zelenina do proutěného košíku. Bylo však dobré mít prověřeného mlékaře, protože se šidilo. 

V obchodě se zboží z dřevěných regálů prodávalo v papírových či kovových obalech, plast ještě neexistoval. Spousta potravin se také vážila do papírových, ručně lepených, kornoutků nebo pytlíčků. Nejčastěji káva, bonbóny a koření. Pro nákup uzenin a sýra se používal novinový papír. Celá útrata se počítala ručně, tužkou na papíře. Z obchodu lidé později odcházeli se síťovkou, českým vynálezem. Ledotvor a zimotvor, dnešní lednice a mrazák, byly úplnou novinkou, kterou málokdo měl. Vše se kupovalo čerstvé. 

Domácnost vyhodila odpadu opravdu málo, a to hlavně popela. Hodně obalů bylo vratných, papírem se zatopilo v kotli, zbytky jídla (pokud vůbec nějaké zbylo) sežrala prasátka, odřezky od zeleniny zpracoval kompost. Po vesnici stále chodil sběrač kůží a brousič nožů, věci se opravovaly. 

Prvorepublikový prezident tatíček Masaryk byl v jídle skromný. Byl však rád, když bylo na pohled pěkně upravené. Tvrdil, že vzdělaný člověk by měl přemýšlet o své dietě. Jedl málo a spíše obyčejná jídla. K tomu nabádal i své hosty. Neobvyklé u něj nebylo ani to, když povečeřel pouze bílou kávu s trochou domácí buchty. Na čem si však doopravdy pochutnával byly švestkové knedlíky sypané mákem.

Také prezident Beneš jedl prostě a skromně, v oblibě měl naše česká jídla. Nejraději měl zeleninu, polévky a když maso, tak lehké se zeleninovou přílohou. Místo sladkého po obědě jedl sýr, k obědu vždy zeleninový salát. Jeho nejoblíbenější jídlo byly halušky se salátem nebo nudle sypané tvarohem. 

Doby minulé pominuly. To dobré z nich však můžeme vyzkoušet a inspirovat se – občas zajít nakoupit do bezobalového obchodu a předcházet tak vzniku odpadu. Dát přednost lokálním potravinám v bio kvalitě nebo se přihlásit ke Komunitou podporovanému zemědělství a tím pomoci obnovit tradici ekologicky šetrného zemědělství. Dnešní konvenční zemědělství je přechemizované, to se bohužel negativně odráží na kvalitě půdy a vody. Maso i mléčné výrobky si můžeme dopřát od místního sedláka či v bio kvalitě. Tím zajistáme důstojné podmínky zeměděským zvířatům a sobě kvalitní a zdravý jídelníček bez pesticidů. Ochutnejte dobu před sto lety, díky knížce První republika u stolu jsme pro vás oprášili staré recepty. 

Polévky

Praženka, rok 1938 

Máslová jíška, drcený kmín, trocha celého kmína, lžička červené papriky, 1 vejce, zeleninový vývar nebo voda z vařených brambor, sůl, pepř, opečený chleba a pažitka. Připravte jíšku z hladké mouky, přidejte drcený kmín, papriku a zalijte vývarem. Nechte 10 minut povařit. Přidejte zakvrdlané vajíčko a nechte povařit. Dochuťte solí, celým kmínem a pepřem. Na talíři dozdobte pažitkou. 

Celerová polévka, rok 1930

Půl polévkového talíře na proužky nakrájeného celeru, stejné množství syrových brambor, dvě lžíce mouky, dvě lžíce oleje a dvě lžíce másla, čtyři lžíce vařené rýže, sůl, pepř, trochu drceného muškátového oříšku. Nakrájenou zeleninu poduste na tuku, přidejte mouku a rozmixujte (dříve se pasírovalo přes síto). Vše dejte znovu na oheň, přidejte najemno nasekané celerové listy, pepř, sůl, muškátový oříšek a lehce povařte. Podávejte s rýží.

Hlavní jídla

Bramborové kotlety, rok 1930

Vychladlé vařené brambory oloupejte a nastrouhejte, přidejte najemno nasekanou zeleninu, sůl, strouhanku a vejce. Vše přomíchejte a vytvarujte kotlety, které obalte ve vejci a strouhance. Smažte na horkém másle dohněda. 

Kraple se špenátem, rok 1930

250 g opraných a vařených brambor oloupejte, prolisujte a zpracujte na vále s 125 g hladké mouky, 2 žloutky a solí. Z těsta vyválejte tenkou placku, rozdělte na čtverečky a plňte špenátovou nádivkou. Přeložte do trojúhelníčků, těsto po obvodu spojte. Kraple vařte ve slané vodě 5-7 minut, poté se omastí máslem a posypou smaženou houskou. 

Na nádivku potřebujete 250 g čerstvého očištěného špenátu. Špenát uvařte, posekejte, nechte odkapat, zahustěte jíškou, ochuťte solí a pepřem, přidejte česnek. 

Desert

Kopečky sněhové, rok 1918

Uvařte 400 ml mléka s 8 dkg másla, přimíchejte rychle 400 ml mouky, stáhněte z plotny a třete do hladkého těsta. Přidejte 6 vajec, 4 dkg cukru a znovu těsto utřete. Utvořte malé kopečky, které upečete na vymazaném a vysypaném plechu (dříve povoskovaném plechu). Upečené kopečky rozřízněte a naplňte libovolným krémem, pokapejte páleným cukrem.

Mohlo by vás také zajímat

Zanechte komentář