Predátoři na zahradě jsou vašimi spojenci – díl II.

2. díl z dvoudílného seriálu o využití predátorů v přírodní zahradě

1 728

V minulém díle jsme načali téma predátorů na zahradě, proč bychom si je měli na svém pozemku hýčkat a v čem nám mohou být prospěšní. Dnes nás čeká pokračování v seznamu druhů, které bychom neměli ze své zahrady vyhánět, ale naopak s nimi uzavřít spojenectví.

Žáby a mloci

Ropucha na zahradě
Ropucha, zdroj fotografie: pixabay.com

Oba živočišné druhy se živí hmyzem (i jeho larvami) a bezobratlými. K rozmnožování potřebují stojaté vody, pulci vám vyčistí vodu od řas, zatímco dospělci se postarají o hmyz a bezobratlé (jedí slimáky, mouchy, komáry atp.). Pokud máte rádi večerní žabí koncerty, malé jezírko s pozvolným přístupem vám může zajistit pravidelný přísun žabích árií. Jezírko by mělo být bez ryb, protože ty by žabí vajíčka snědly.

Kromě vodní plochy pro rozmnožování potřebují žáby také nějaký bezpečný úkryt, kam se přes den schovají. Může to být třeba vlhké stinné místo v hromadě kamení nebo dřeva v koutě zahrady, kam moc nesvítí slunce. Podobně jako ježci, i žáby tráví den v nějakém neudržovaném a klidném koutě zahrady a v noci se pak vydávají na lov.

Střevlíci a jiní brouci

Střevlík fialový
Střevlík fialový, zdroj fotografie twitter @JWentomologist

Larvy střevlíků jsou dravé a likvidují slimáčí vajíčka. Střevlík vám na zahradě eliminuje i housenky, mandelinky nebo drobné plže. Střevlíci budou rádi za kus trouchnivějícího dřeva, ve kterém se jejich larvy vyvíjejí, dospělí střevlíci se schovávají pod kůrou starých stromů, pod kameny nebo v hromádce dřeva, na lov pak vyrážejí za soumraku. Jestli máte na zahradě přemnožené slimáky, tak vás asi ohromí, že takový střevlík dokáže pomocí svých kusadel slimáka usmrtit a naporcovat. Broukům můžete na své zahradě pomoci se zabydlením tím, že jim vyrobíte broukoviště.

Berušky, pestřenky, zlatoočky, parazitické vosičky

Pozvěte si na svoji zahradu ten správný hmyz, který usměrní takové druhy hmyzu, které vám přinášejí spíše starosti. Mšice, červci, roztoči, svilušky – noční můra většiny zahradníků. Některé druhy hmyzu se jimi ale rádi nakrmí.

Berušky, pestřenky a zlatoočky mají larvy, které se živí mšicemi, sviluškami, některá slunéčka se specializují i na červce a roztoče, dravé larvy pestřenek vysávají i malé larvy brouků, zlatoočky konzumují navíc larvy much a malé housenky.

Pestřenka na divoké mrkvi
Pestřenka na divoké mrkvi, zdroj fotografie: pixabay.com

A jak nalákat do své zahrady tyto drobné predátory? Vysaďte si miříkovité – anděliku lékařskou, kopr, fenykl, anýz, koriandr, libeček, pastinák nebo petržel a mrkev, musíte je ale nechat vykvést. Jetel, řebříček a routa vonná také přitahují užitečné predátory. Na všech těchto rostlinách jde především o aromatické složené květy. Anglicky se takovým rostlinám říká „Insectary plants“, do češtiny by šlo přeložit jako hmyzí rostliny. Je potřeba myslet i na to, že tento “dobrý“ hmyz potřebuje potravu po celý rok, pokud ji nemá, tak strádá hladem nebo se odstěhuje.

Parazitické vosičky je společný název několika druhů hmyzu. Živí se mšicemi nebo molicemi a to tak, že buď nakladou vajíčka do mšic, nebo kladou vajíčka do larev molic (záleží na druhu vosičky). Parazitické vosičky přilákáte na svoji zahrádku pomocí řebříčku nebo koriandru. Takovéto rostliny můžete vysadit do záhonku mezi plodiny.

Lumčíkovití a kuklicovití ničí dřepčíky. Drobněnkovití likvidují třásnokřídlé.

Na slunéčka a zlatoočky myslí už i výrobci domků pro užitečný hmyz, kromě dutinek pro včelky samotářky mají tyto hmyzí hotely i prostory, kam můžete díky vloženému materiálu nalákat další druhy hmyzu.

Škvoři

Škvor
Škvor, zdroj fotografie: pixabay.com

Škvor je velký postrach mšic, vyhledává temné úkryty, takže když uklízíte na zahradě, přesouváním předmětů často vyrušíte právě škvora. Vlhká místa pod kameny nebo v dřevníku poskytují škvorům potřebný úkryt, aktivní jsou v noci. Škvoři preferují živočišnou potravu, mimo mšic jedí také vlnatky, svilušky a další pomalu lezoucí drobný hmyz a jeho vajíčka.

Škvorům můžete vyrobit na svoji zahradu jednoduché bydlení. Vezmete hliněný květináč, ten vyplníte suchou trávou nebo slámou, můžete použít i šišky nebo nějaký dřevovláknitý materiál a zavěsíte dnem vzhůru. Materiál v květináči můžete zajistit pomocí drátku či provázku nebo můžete celý květináč obalit řídce tkanou textilií. Tento škvoří domeček pak stačí umístit na strom tak, aby se dotýkal kmene. Pokud se mšice odstěhují jinam, můžete jednoduše za zdrojem potravy přesunout i škvory.

Prodává se i úkryt pro škvory, který lze umístit na strom.

Zdravá půda

Když je půda plná živin a je zdravá, rostlina je daleko odolnější proti různým nemocem a parazitům. O drobném životě na vaší zahradě rozhoduje tedy i kvalita půdy. Pokud máte dobře nastavenou rovnováhu a začnou se u vás množit škůdci, brzy se začnou množit i jejich predátoři, protože budou mít více potravy a bude to pro ně výhodné. Příroda takhle funguje, když jí to umožníte. Když používáte na škůdce chemii, často tím zničíte i důležitou živou složku půdy a problém se ještě více prohlubuje.

Proč je ničení škůdců pomocí chemie často tak neefektivní?

Hodně postřiků a návnad ničí kromě škůdce i jejich predátory. Vylejete vaničku i s dítětem. Jsou to třeba jedovaté návnady na slimáky, otráveného slimáka sní ježek, který se také otráví. Okamžitě je zaděláno na problém, protože jste přišli o důležitého a vzácného souseda, který je velkým milovníkem hmyzu a bezobratlých. Slimáčí populace se rychle obnoví, kdežto ježci jsou ohroženým druhem.

Lepší je tedy podpořit ježky a jiné predátory, než trávit slimáky.

Je potřeba zdůraznit, že v ekozahradě nebude nikdy nula škůdců, protože co by pak predátoři jedli? Ale všech tvorů bude takové množství, že nebude docházet k tak velkým výkyvům, jako to vidíme třeba v konvenčním zemědělství.

Příroda má úžasnou schopnost vytvářet rovnováhu. A my lidé jsme mistři v tom tu rovnováhu narušovat. Rostliny a živočichové spolu fungují ve vzájemných vztazích a každý živý tvor má své důležité místo. Dokud se tyto vztahy nenaruší, všechno funguje tak, jak má. Pokud je na vaší zahradě něco přemnožené, je to pro vás signál, že váš kousek přírody není v rovnováze a je potřeba se zamyslet, čím byste mohli všechny přírodní procesy znovu vybalancovat.

Předchozí díl si můžete přečíst zde.

 

Další zdroje informací:

web Život na zahradě

web Ekozahrady

kniha Zahrada plná života

kniha Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.