Včelky samotářky: stěhovat či nestěhovat?

850

S rozrůstajícím se množstvím míst, kde se v různých hotýlcích a domečcích lidé snaží pomáhat včelkám samotářkám, se nabízí myšlenka přestěhovat obsazené dutinky do nové oblasti a pomoci včelkám rozšířit své působiště o další lokalitu. Bohužel to není dobrý nápad a stěhovat včelky dál než několik set metrů pro ně může být fatální.

Nechci zde řešit, zda je která ta včelka v tom kterém regionu původní nebo ne, protože mi to přijde vždy dokonale úsměvné. Původnost může být jiná k roku 1950, 1850, před 1000 lety nebo třeba v době ledové. Nechme tedy regionální původnost stanou, tady jde o něco jiného.

Řada druhů samotářek je vázaná na určité druhy rostlin. Příroda zařídila, že ony vědí, kdy tyto rostliny začnou kvést, a v té době vylézají z dutinek. Pokud je přesuneme na jiné místo, kde potřebné rostlinky nejsou nebo nekvetou, taková včelka je odsouzena k smrti hladem.

Olejnice vrbinová
Olejnice vrbinová, zdroj fotografie: blanokridlivpraze.cz

Jako vhodný příklad bych využil třeba samotářku z trochu kuriózním jménem „olejnice“. Olejnice sice obvykle nežijí v dutinkách hmyzích domků, ale dobře ukazují potravní specializaci některých samotářských druhů. Olejnice vrbinová (Macropis europaea) je druh vázaný na sběr pylu z vrbin, zejména z vrbiny obecné. Tyto rostliny netvoří ve květech nektar, ale olejíček. Ten je pro samotářské včely olejnice důležitý a nenahraditelný. Žijí totiž na velmi vlhkých místech, především na březích řek a rybníků a na zaplavovaných mokřadech. Olej z vrbin samičky využívají nejen ve směsi s pylem jako potravu pro svoje larvičky, ale také pro impregnaci plodových komůrek proti vlhkosti. I laik asi pochopí, že bez vrbiny nemá nová populace olejnic šanci.

Rozeznat jednotlivé druhy samotářek není vůbec jednoduché. Proto pokud si nejsme jistí, jaké samotářce poskytujeme domov a jaké květy potřebuje k životu, stěhujme je jen v nejbližším okolí, aby si mohly z nového místa případně doletět. Nelétají moc daleko.

Platí to i při akutním stěhování úkrytu, při rekonstrukci domu nebo třeba při bourání starých zdí z vepřovicových cihel, které některé samotářky rády osídlují. Značka ideál je vzít vybourané cihly a dát je pod nějaký přístřešek jen nezbytně daleko.

Samotářky nemají lehký život, a to i bez stěhování. Všechny ty zemědělské postřiky, sterilní zahrady měst i vesnic, neuvážené a rychlé změny v krajině… Je vůbec s podivem, že to všechno dokáží tito malí tvorečkové přežít. Neuvážený přesun je pro ně asi stejný, jako pro nás usnout třeba v Praze a probudit se v Ústí nad Labem. Nikdo jim neporadí, kde na novém místě hledat potravu, kterou potřebují. Nemohou využít služeb tzv. dělnic pátraček, které mají včely medonosné. Samotářky jsou na vše samy, mají jen velmi omezený čas na spáření a samičky musí poté rychle najít vhodné místo pro novou generaci včelek. Proto když stěhovat, tak s rozmyslem a maximálně k sousedům.

Petr Dobrý

 

Více o včelkách samotářkách najdete na vcelkysamotarky.cz

Domečky pro včelky samotářky koupíte na zelenadomacnost.com

 

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.