Rostou? Rostou!

Rostou stále a všude, i když je třeba zrovna nevidíme.

Víte, že houba je vlastně jen malá část velkého organismu? Podobně jako je jablko součástí stromu. Strom je dost těžko přehlédnutelný, ale hmota, ze které vyrůstají houby, se skrývá pod zemí, takže ji běžně nevnímáme. Houby, jinak také plodnice, které my lidé tak nadšeně sbíráme, slouží k rozmnožování pomocí výtrusů (podobně jako jablko vzniká z důvodu šíření semen).

Zajímavosti o houbách

Je houba rostlina nebo živočich?

Trochu záludná otázka hned na začátek. Kdybyste si měli zvážit pytlík hub u samoobslužné pokladny, na které vybíráte buď z ovoce nebo zeleniny, co byste zvolili? Nebo je snad houba živočich? Ani jedna možnost. Houby mají svoje vlastní zařazení, svoji samostatnou taxonomickou jednotku.

Houby na Zemi i ve vesmíru

Houby se na planetě Zemi vyskytují od malých kvasinek, které vidíte pod mikroskopem, až po největší pozemské organismy. Jejich historie sahá až před dinosaury. Dnes najdeme houby úplně všude včetně Arktidy, tropů, pouští, oceánů a řek, dostaly se dokonce až do vesmíru jako součást vesmírných stanic.

Největší organismus na světě

Největším organismem na světě není ani plejtvák obrovský, ani sekvojovec obrovský. Je to totiž houba. Je ale potřeba poupravit to, co si představíme pod pojmem houba, protože v tomto případě to není jednotlivá houba s nohou a kloboučkem, ale jde o spletitý převážně podzemní organismus, který má ale stejné DNA ve všech odebraných vzorcích na cca 100 místech. Větší část této houby se nachází pod zemí. Jde o Armillaria ostoyae (václavky smrkové), které žijí na mrtvých i živých jehličnanech, v tomto konkrétním případě nejčastěji na druhu Ponderosa Pine (borovice těžká). Tato „houba“ se nachází v lese v pohoří Blue Mountain v americkém státu Oregon, zabírá plochu 965 hektarů a většina se nachází cca 1 metr pod zemí ve formě mycelia (= shluk propletených houbových vláken). Stáří se uvádí od 2400 do 8650 let.

Co houby dělají a k čemu jsou dobré?

Recyklace

Houby patří mezi organismy, které dokážou velmi efektivně rozkládat dřevo. V lesních ekosystémech jsou naprosto nezbytné, protože díky nim se v lese nehromadí mrtvé dřevo a listí. Houby recyklují živiny a vracejí je zpět do půdy, díky těmto živinám pak vyrůstají z půdy různé rostliny a ty pak konzumují živočichové. Bez hub bychom tedy nepřežili ani my lidé.

Mycelium (podhoubí)

Říká se tak jemným vláknům, které tvoří hlavní hmotu houby. Tato vlákna jsou hodně houževnatá, drží pohromadě půdu (zeminu) a tvoří její strukturu. Mycelium je hustě větvená síť, dalo by se přirovnat k takové jako internetové síti. Skrz jednotlivá vlákna jsou distribuovány živiny a informace.

Houbové mycelium se často vyskytuje u kořenů rostlin, buď kořeny pokrývá nebo je s nimi spojeno. Houby a rostliny tak žijí v těsném kontaktu. Houby poskytují rostlinám vodu a živiny, které si rostliny nedokážou samy z půdy získat, a rostliny dodávají na oplátku houbám cukry, které vyrábějí během fotosyntézy. Toto partnerství hub a rostlin je velmi důležité a téměř všudypřítomné.

Houby si totiž na rozdíl od rostlin nedokážou vytvořit vlastní potravu pomocí energie ze Slunce, místo toho uvolňuje mycelium enzymy, které rozkládají zbytkovou organickou hmotu (obvykle mrtvé rostliny a živočichy). Produkt rozkladu pak mycelium absorbuje a houby díky tomu rostou.

Mykorhiza

Jak už jste se dočetli výše, houby a rostliny žijou v těsném vztahu. Mykorhiza je název tohoto jevu, kdy jsou kořeny rostlin v kontaktu s myceliem hub. Konkrétně kůra kořenů je napojená na mycelium houby. Protože má mycelium houby větší pole působnosti (zabírá větší plochu), má lepší přístup k vodě. Houby také dokážou, na rozdíl od rostlin, rozkládat půdní organickou hmotu, ze které pak získávají vzácné minerální složky výživy. 70 až 90 % rostlin je mykorhizních, což znamená, že tuto interakci s houbami využívají, některé bez ní nemůžou prosperovat nebo dlouhodobě přežívat. Tak moc jsou houby pro rostliny důležité.

Rostliny, které žijí ve společnosti těch správných hub, mají rozvinutější kořenový systém s větším množstvím drobných kořínků, díky tomu lépe rostou a jsou odolnější.

Potrava pro půdní organismy a lesní živočichy

Houby jsou potravou pro mnoho půdních tvorů např. pro hlístice a půdní členovce. Houbami se živí také větší živočichové jako jsou veverky, slimáci nebo mravenci a brouci.

Ochočené houby

Také plíseň je druh houby a využívá se třeba v potravinářství při výrobě sýrů, jako je Camembert, Brie, Roquefort. Plíseň s názvem Penicillium chrysogenum je poměrně běžnou plísní, pro nás lidi je životně důležitá, protože tyto plísně produkují látky, které se používají jako antibiotikum.

Houby versus lidé

Stejně jako můžeme v lese najít jedlé i jedovaté houby, tak i houby a plísně mohou být takové, na kterých si pochutnáme, a jiné, které nám lidem škodí. Příkladem jsou plísně, které napadají potraviny. Teď už víte, že plíseň (tedy houba) není jen na povrchu, ale roste i uvnitř, takže pokud vám zplesniví nějaké jídlo, je potřeba ho vyhodit celé a nic neokrajovat.

Houby milují stromy a někdy jejich vztah nekončí, ani když má strom tvar dřevěného trámu. Jsou to takzvané dřevokazné houby. Ty už ale nenavazují s rostlinami oboustranně výhodné vztahy, ale jsou to houby parazitické. Pokud tyto houby operují v lese a podílí se na rozkladu starých stromů, je to pořádku. Když ale máte takovou houbu u stropu v obývacím pokoji, už tolik radosti nepřinese. I mezi takovými houbami jsou ale druhy, které jsou jedlé, jako třeba sírovec žlutooranžový, hlíva ústřičná nebo václavka smrková.

Některé houby a plísně způsobují nemoci rostlin. Nejvíce se jim daří tam, kde nejsou plodiny moc rozmanité a lány jsou široké, protože se tam choroby rychle šíří. Plantáže a monokultury jsou pro houby a plísně rájem. Náchylné jsou především různé univerzální kultivary.

Protože jsou houby všudypřítomné, způsobují onemocnění i u lidí. Nejnáchylnější jsou samozřejmě ti s oslabenou imunitou, na druhou stranu plísňovou infekci už měl v životě asi každý a může být způsobena i nesprávným stravováním.

S trochou štěstí vám můžou jedlé houby vyrůst i na zahradě, pokud tam máte ty správné stromy. Rozhodně vám tam roste podhoubí, které je téměř všudypřítomné. Je prospěšné rostlinám a tím pádem i nám lidem, i když z něj zrovna nerostou plodnice, ze kterých byste si mohli udělat smaženici.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Zdroje informací:

kniha Petera Wohllebena: Tajný život stromů

web growwilduk.com

článek The Largest Organism In The World Is Not What You Think It Is

web thatoregonlife.com

Guinnessova kniha rekordů

článek Importance of Fungi in Human Life