Jak mravenci rozmnožují rostliny

317

Samotný mravenec v přírodě neobstojí, společenství mravenců ale funguje jako skvěle sehraný team. Žádný individualismus, ale dobře navržená kooperace.

Kromě spolupráce napříč kolonií si mravenci vytvořili symbiotické vztahy také s jinými živočišnými i rostlinnými druhy. Spousta živočichů i rostlin využívá schopnosti a možnosti mravenců, i mravenci ale profitují ze vztahů se svým okolím. Jednou z takových vzájemných vazeb je roznášení semínek rostlin.

Myrmekochorie – šíření rostlin mravenci

Toto zvláštní slovo označuje vztah mezi mravenci a rostlinami, kdy mravenci přispívají k šíření semínek rostlin a za odměnu konzumují část tohoto semínka, což ale rostlině nikterak nevadí.

Naopak, rostliny s tímto způsobem rozmnožování počítají, jde o oboustranně výhodný vztah. Tyto rostliny mají na svých semenech takzvaný elaiozóm (elaiosom), což je výživný dužnatý „výrůstek“, který je pro mravence velmi atraktivní. Obsahuje velké množství tuku, aminokyselin a sacharidy, konkrétní poměr těchto živin pak závisí na druhu rostliny.

Když mravenec takové semínko najde, v ideálním případě (tedy z pohledu rostliny) si ho odnese do mraveniště. Dužnatá výživná část semínka slouží přednostně jako potrava pro mravenčí larvy. Semínko už bez elaiozómu je pak vyneseno ven z mraveniště na místo (odkladiště), kam se mimo jiné vynášejí i další zbytky potravy nebo těla mrtvých mravenců. Na tomto místě pak může semínko vyklíčit.

Semínka s elaizómy, autor fotografie: Hans Stuessi, CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0, via Wikimedia Commons

Semínka a „roztržití“ mravenci

Když je tento proces přenosu popsán takto stručně, vypadá vše poměrně jednoduše. Cesta od uzrálého semínka k vyklíčenému je ale často hrbolatá se spoustou nástrah a ne vždy je pro rostlinu úspěšná.

Na světě existuje přes 12 000 druhů mravenců, mimo jiné se liší také tím, jakým způsobem s nalezenými semínky zachází. Některé druhy mravenců konzumují semínka celá, může se ale stát, že při přepravě do mraveniště semeno upustí a tím i oni můžou nechtěně přispět k rozmnožení dané rostliny.

Jiné druhy se krmí na elaizómu přímo na místě, to ale taky ještě není úplně ono, rostliny se snaží „spojit“ s mravenci, kteří odnášejí semínka do hnízda, kde výživnou část konzumují mravenčí larvy nebo dělnice. Po tom všem se ale musí semínko dostat navíc na místo, kde budou vhodné podmínky k vyklíčení. Někteří mravenci skladují „odpadní materiál“ uvnitř mraveniště, jiní blíže k povrchu, mimo mraveniště při okraji nebo dokonce až na okraji teritoria. Místa vhodná ke klíčení mají lepší světelné podmínky a výživnější substrát.

Které rostliny se šíří pomocí mravenců

Mravenec a semínko
Mravenec se semínkem, zdroj fotografie: roadsendnaturalist.com/tag/elaiosome/

Mnoho rostlin, které pro své rozmnožování využívají mravence, kvete v době, kdy je v přírodě přirozený nedostatek potravy, tedy časně z jara. V této době ještě není v přírodě tolik hmyzu, kterým by se mohli mravenci a mravenčí larvy krmit, elaizómy na semínkách jim ale poskytují svým složením adekvátní a dostatečně atraktivní náhradu za hmyzí potravu. Rostliny se semínky, která jsou opatřena elaizómy, najdeme po celém světě a na všech kontinentech v různých klimatických pásmech.

K běžným myrmekochorním rostlinám střední Evropy patří například violka vonná, čemeřice smrdutá, dymnivka dutá, bažanka vytrvalá, jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, pryskyřník zlatožlutý, česnek medvědí, rozrazil břečťanolistý nebo vlaštovičník.

Proč právě mravenci?

Proč semínka nerozšiřují třeba jiné druhy hmyzu, které mají s rostlinami taky poměrně těsné vazby? Na stanovištích s myrmekochorními rostlinami se přirozeně pohybuje velké množství hmyzu, mravenci jsou ale hojný sociální hmyz, žijí v koloniích a krmí svoje potomky přinesenou potravou. V praxi to znamená, že přenášejí kořist na větší vzdálenosti, stále prozkoumávají prostor v okolí mraveniště, a to po celou vegetační sezónu, a je jich tolik, že se rostlinám prostě vyplatilo je zahrnout do svých plánů a využít mravence k šíření svých semen.

Mravenci žijí na planete Zemi cca 100 milionů let, vyvinuli se v době, kdy na Zemi ještě „běhali“ dinosauři. Zatímco dinosauři z povrchu zemského spolu s některými dalšími živočišnými i rostlinnými druhy zmizeli, mravenci přežili a čeleď mravencovití je jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, co se týče množství a rozšíření. V tomto kontextu se naše snahy odstranit houževnaté mravence ze své zahrádky jeví mírně řečeno jako roztomilé.

 

Zdroje informací:

článek Pavel Kovář: Šíření semen mravenci : evoluce vztahu?

Antwiki

text Potravní preference mravenců r. Formica na semenech s elaiozómy

text Myrmekochorie – evoluční a ekologické souvislosti

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.