Včelky jako pracovití opylovači

0 416

Opyluji, tedy jsem

Opylování je životně důležitá činnost nejen pro samotné opylující, ale i pro celý ekosystém včetně člověka. Běžné populaci žijící ve městě zůstává tajemství opylování možná trochu skryto a jen málokdo se zamyslí nad tím, co by se stalo, kdyby zmizel všechen hmyz, který se na opylování velkou měrou podílí. Přitom se ví, že přes 80 % všech rostlin je na vnějších opylujících závislých. Ten zbytek rostlin je pak opylován jinými způsoby, například pomocí větru či vody. Vypadá to tedy poměrně jednoznačně, bez opylujícího hmyzu bychom my lidé nejspíš nepřežili, pokud ano, tak ne moc dlouho.

Kdo všechno rostliny opyluje?

Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.

Neobvyklí přenašeči pylu

Mimo výše zmíněné živočichy přenášejí pyl i takoví tvorové, do kterých bychom to možná ani neřekli. V Austrálii je to třeba medosavec vačnatý, což je malinký vačnatec s dlouhým čumákem, který se živí nektarem z květů. Mimoděk tak na sebe nabere i pyl, který přenáší z květu na květ.

lemur vari, zdroj: pixabay

Na ostrově Madagaskar opyluje lemur vari strom jménem ravenala madagaskarská. Šplhá na strom a svým dlouhým jazykem hoduje na sladkém nektaru ve květech.

Na Novém Zélandu jsou do opylování pro změnu zapojeny desítky místních gekonů. Někteří přímo zachraňují rostliny před vyhynutím.

Při opylování se rostlinné samčí pohlavní buňky (pyl) dostanou pomocí opylovače k samičím pohlavním orgánům (na bliznu). Díky opylení se v rostlině vytvoří semínka a zajistí se tím další generace rostlin. Opylující živočichové přenášející pyl mezi rostlinami za to dostávají jako odměnu lahodný nektar a mnozí z nich (jako třeba včelky) zužitkují i pyl, který si odnáší a krmí s ním sebe i své potomky.

Jak přilákat na svoji zahradu opylovače?

Všeobecné pravidlo radí vytvořit na své zahradě pestrou mozaiku různých stanovišť. Připadá vám to povědomé? No ano, něco podobného totiž platí i pro ptačí zahrady.

zdroj:https://www.fs.fed.us/wildflowers/pollinators/documents/simpletruthbrochure.pdf

Květiny vábí hmyz svým tvarem, barvou i vůní. Abyste na svoji zahradu nalákali co nejvíce opylujícího hmyzu, je potřeba nachystat pořádnou květinovou hostinu. Použijte co největší škálu druhů rostlin a pamatujte, mělo by se jednat o rostliny v našem pásmu a podnebí původní. Vyhněte se moderním hybridním uměle vypěstovaným květinám, které jsou spíš než okrasu než k užitku. Zvolte takové složení květeny, aby od jara do podzimu vždy něco kvetlo a mohlo přilákat a uživit různé hmyzí obyvatele zahrady.

Můžou to být ovocné stromy, kvetoucí keře nebo třeba kousek louky, kterou necháte pořádně vyrůst. Pokud vám na zahradě nic moc nekvete, dají se pořídit speciální směsi divokých květin, na kterých si nejen včelky samotářky rády smlsnou. Když necháte svůj trávník trochu povyrůst, bude to zase jen trávník. Aby byl pro opylovače zajímavý, musíte ho něčím doplnit. Pokud se vám tedy nedoplní sám. Ano, všechno to, co většina lidí celou sezónu zoufale vydloubává a ničí (pampeliška, jetel, hluchavka…), je přírodě k užitku. Květy pampelišek jsou zdrojem potravy pro pestrou škálu hmyzích opylovačů, od samotářských včel přes motýly a pestřenky po spoustu druhů brouků. Jetel a hluchavky jsou zase typickým zdrojem potravy pro čmeláky.

Pokud chcete mít na zahradě pestro a živo, nepoužívejte k její ochraně pesticidy a jiné toxické přípravky. Samotná pestrost rostlinných druhů je určitou obranou proti přemnožení hmyzích škůdců, kdežto pokud budete mít na zahradě jen pár druhů rostlin ve velkém počtu, šance na přemnožení škůdců se zvyšuje. Zároveň poskytněte hmyzu nejen dostatek potravy, ale také různé úkryty. Může to být třeba zídka z plochých kamenů (z opuky či břidlice), naskládané dřevo, hromádky písku či hlíny. Řada včelek samotářek hnízdí v různých dutinkách, takže třeba takový rákos je velmi vítaný zahradní materiál. Stejně tak staré odumřelé dřevo, ať už ve formě starého stromu nebo naskládaných větví a kmenů, které se stane domovem pro krásné a mnohdy ohrožené druhy brouků, např. některé krasce nebo tesaříky.

Na to, abyste se blíže seznámili s opylujícím hmyzem, ale není nutná hned zahrada. I na balkoně nebo předzahrádce si můžete vytvořit místo, kam budete tento užitečný hmyz lákat. Třeba tím, že mu tam nabídnete jeho oblíbenou květinu, nebo nainstalujete domek pro včelky samotářky, existují i speciální pítka pro motýly.

Málokdo si uvědomuje, jak by vypadal svět bez opylujících živočichů. Čím hlouběji se ale do tohoto tématu ponoříte, tím jasnější vám bude, jak moc je pro nás opylující hmyz (a nejen hmyz) důležitý. Až alarmující zprávy o dramatickém úbytku hmyzu nám znovu připomněly, že nežijeme na této planetě v nějaké izolované bublině, a znovu jsme se přesvědčili, že vše souvisí se vším. A že třeba i takový nenápadný tvor, jakým je včelka samotářka, může ovlivnit to, jestli budeme mít my lidé co jíst.

Další díly seriálu o včelkách samotářkách najdete  ZDE.

 

Zdroje:

https://www.fs.fed.us/wildflowers/pollinators/documents/simpletruthbrochure.pdf

https://www.zelenadomacnost.com/p/domecky-pro-vcely-a-uzitecny-hmyz/

 

 

Mohlo by vás také zajímat

Zanechte komentář