Žížaly nad zlato

666

Žížaly jsou spolu s dalšími půdními organismy pravou rukou každého zahrádkáře, pracují ve dne v noci, v půdě vytvářejí chodbičky, takže zemina lépe zadržuje vodu, a navíc rozkládají a recyklují odumřelé rostliny, čímž se do půdy uvolňuje velké množství živin. Prospívá to půdním mikroorganismům, houbám a samozřejmě i rostlinám, které v půdě pěstujeme.

Na Zemi žije velké množství různých druhů žížal. Zatímco ve městě se spolu s vermikompostéry zabydlují speciální kalifornské žížaly, v české přírodě potkáte nejčastěji žížalu obecnou a žížalu hnojní.

Jak to ty žížaly dělají?

Žížaly v listíŽížaly konzumují organickou hmotu (zbytky rostlin, spadlé listí atp.) spolu s částečkami půdy a zrnky písku, v těle vše rozloží na menší části, výslednou hmotu pak vyloučí. Žížalí výkaly obsahují více živin než okolní prostředí a tyto živiny jsou navíc pro rostliny a ostatní půdní organismy využitelnější. Procesy zpracování půdy na sebe často dokonce navazují, takže co nejdřív rozloží žížala jednoho druhu, později ještě detailněji zpracuje žížala jiného druhu.

Tělo žížal pokrývá hlen, proto se mohou pohybovat i ve zhutnělé půdě a postupně ji tak kypřit. Vzniklé chodbičky pak slouží jako prostor pro růst kořínků a pohyb jiných živočichů. Dobrá struktura půdy zajistí dostatek kyslíku, vody a živin.

Kde vládnou žížaly, tam to prostě žije!

Věděli jste, že?

Když žížalu omylem přepůlíte, nezískáte dvě žížaly, ale jen jednu zmrzačenou žížalu, v horším případě mrtvou žížalu. Oddělený kousek může žížale dorůst, ale bude menší a rána se bude muset zahojit. Nervová soustava (především mozkové uzliny) a většina orgánů v přední části těla musí ale zůstat nepoškozené. Zadní část žížaly nikdy nepřežije.

Žížaly nemají oči, ale orientují se podle světla a vibrací v půdě.

Žížala může za den zkonzumovat potravu o váze vlastního těla.

Největší žížaly žijí v Austrálii a měří až 2 metry, v Česku dorůstá nejdelší druh žížaly “jen“ 50 cm.

V příznivých podmínkách jsou žížaly aktivní po většinu roku, suché měsíce však přečkávají v klidovém stadiu.

Co udělat, aby se žížalám na vaší zahradě líbilo?

Žížala mléčná
Žížala mléčná, zdroj fotografie: biolib.cz

Žížaly sice půdu zúrodňují a kypří, jestli ale máte na zahradě hutnou a suchou zeminu, moc se vám tam nepohrnou. Aby se jim v zemi dařilo, dobře se množily a půdu vám postupně zúrodňovaly, zkuste jim na zahrádce připravit vyhovující podmínky. Pokud se tak nestane, žížaly budou neaktivní, nebo půjdou za lepším.

V rašelinných a písčitých půdách se vyskytuje velmi málo žížal, více jich najdeme v jílovitých a hlinitých půdách, nejvíce v půdách humózních. Pro aktivitu žížal je velmi důležitá vlhkost. Většině žížal vyhovují půdní teploty mezi 10 až 18 °C, některé druhy jsou aktivní i při nižších teplotách až do 3°C. Žížaly jsou zároveň citlivé i na změnu pH v půdě a koncentraci amoniaku a dusičnanů.

Půdu pravidelně krmte. Kdykoliv sázíte na záhon něco nového, přidejte k rostlině i trochu kompostu – ideálně domácího (ne tedy kyselou rašelinu).

Listí je skvělý mulč. Listí na podzim nikam neodvážejte, ale použijte ho jako mulč k rostlinám nebo ho zapracujte do kompostu.

S pořádkem to nepřehánějte. Když vám na podzim nějaké rostliny shodí listy, klidně je nechte nějaký čas ležet na místě.

Hromádka z větví. Když si vytvoříte na zahradě hromadu z větví a klacků, dřevo se bude pomalu rozkládat a vytvářet tak potravu nejen pro žížaly.

Zadržujte půdní vlhkost. Každý kousek volné půdy můžete pokrýt mulčem, půda si tak udrží správnou vlhkost a nebude tolik vysychat.

Nepoužívejte chemikálie. Vyvarujte se používání pesticidů, pozor na prostředky proti slimákům, návnady na slimáky zabíjí i žížaly a jiné užitečné živočichy.

Nechte půdu dýchat. Zredukujte zpevněné plochy, dlažbu nahraďte třeba jedlým trávníkem.

Neryjte, jen kypřete. Rytím se ničí chodbičky, které si žížaly pracně vybudovaly. Stejně tak chůzí po záhonku se půda zhutňuje. Ke kypření zeminy můžete používat kypřící vidle, půdu není potřeba obracet, mikroorganismy různých druhů žijí v různých hloubkách, rytí je často usmrtí.

Žížaly v potravním řetězci

Samice kosa černého
Samička kosa černého, zdroj fotografie: pixabay.com

Žížaly jsou potravou pro spoustu živočichů. Všem známý je kos černý, který vytahuje žížaly jednu po druhé z půdy, po dešti to jde jedna radost. Žížalami se živí i červenky, špačci, drozdi, ježci, žáby, krtci, myšice a další. Na fotografii vlevo vidíte samici kosa černého s pěkným úlovkem žížal. Pravděpodobně je nasbírala pro svá ptáčata v hnízdě.

 

Žížaly na kompostu

Na žádné přírodní zahradě nemůže chybět kompost. Vyrobit si kompost není nic složitého. Žížaly můžete na kompostu přikrmovat i různými zbytky z domácnosti – slupkami a odřezky z ovoce a zeleniny, lógrem z kávy, na kompost můžete dávat i sáčky od čaje (pokud je obal 100% přírodního původu, tedy z celulózy, bez sponek a provázků). Jestli to máte ke kompostu daleko a nechcete k němu vybíhat pokaždé, když máte v kuchyni nějaké jedlé zbytky, můžete si do kuchyně pořídit nádobu na kuchyňský bioodpad, kterou budete vynášet jen jednou za pár dní.

Z českých žížal je do kompostu nejlepší žížala hnojní. Miluje hnijící rostliny, tedy kompost, mokrou hnijící slámu nebo i hnůj.

Druhy žížal

V Česku žije téměř 50 druhů žížal, nejběžnější jsou žížala obecná a žížala hnojní. Žížaly se dělí do skupin podle toho, v jaké části půdy se vyskytují.

Povrchové žížaly žijí na povrchu půdy a pomáhají s rozkladem spadaného listí.

Endogeické žížaly žijí v půdě, jedí odumřelou organickou hmotu a provzdušňují zeminu.

Hlubinné žížaly pak žijí hluboko v zemi.

To, že nějaká žížala žije v určité části půdního profilu, ale neznamená, že se nepohybuje i jinde. Zástupkyně hlubinných žížal, žížala obecná, transportuje rostlinné zbytky z povrchu půdy směrem dolů. Některé druhy zase přenášejí zeminu a jiné částice z hlubších vrstev směrem nahoru. Brázdí si tedy půdu sem a tam a při tom vyrábějí humus.

Jak poznáte přítomnost žížal na zahrádce?

Žížaly po sobě zanechávají chodbičky, ale také charakteristické hromádky trusu, které tyto chodbičky většinou zakrývají.

Pokud vytvoříte dobré podmínky pro své žížaly, ony vám pak na oplátku vytvoří dobré podmínky pro vaše rostliny, což vám zajistí lepší úrodu. Hýčkejte si tedy na své zahradě žížaly, kdo jiný by pro vás pracoval téměř nonstop a bez nároku na mzdu?

 

Zdroje informací:

Pdf brožura Bioinstitutu

web ekozahrady.com

anglický web The Earthworm Society of Britain

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.