Recenze: Jak se žije u Wohllebenů

499

Podtitul knihy je Samozásobitelství v praxi, což jednoduše vystihuje celý její obsah. Petera Wohllebena možná znáte jako autora textů o přírodě. Asi nejznámější je jeho kniha Citový život zvířat a Tajný život stromů, staly se světovými bestsellery, Peter jich napsal ale daleko víc. Všechny pojednávají o přírodě a o tom, co nám lidem zůstává často skryto.

Knihu Jak se žije u Wohllebenů napsal Peter společně se svojí ženou Miriam a je to takový pěkný souhrn jejich 25 letých zkušeností se samozásobitelstvím. Zelenina, ovoce, vejce a maso, vše domácí, bez chemie a pěstováno s láskou. 25 let už je dost dlouhá doba, aby člověk nashromáždil dostatek zkušeností.

Jak se žije u WohllebenůV úvodu si přečtete o tom, kolik je vlastně pro takovou malou farmu potřeba prostoru, jaké budete potřebovat nástroje a nářadí a co to znamená péče o půdu bez použití chemie. Dalších cca 50 stran je věnováno rostlinám. Tipy na plodiny, které jsou efektivní z hlediska užitkovosti a nenáročnosti na péči. Jsou zde popsány druhy, které se u Wohllebenů natrvalo usadily na záhonech, a to včetně obilí a výroby domácí mouky.

Největší část knihy je věnována chovu zvířat (cca 100 stran). Slepice, krůty, králíci, kozy, ovce…co k životu potřebují, jak se o ně pečuje a samozřejmě také porážka zvířat a uchovávání masa. V této části knihy najdete i dost informací o chovu včel.

Celá kniha je plná fotografií z praxe. Jelikož jde o knihu originálně německou, sem tam se objeví poznámka překladatele, třeba když se píše o německých odrůdách, nebo německých pravidlech o ohlašování staveb a registraci zvířat. Vedle pravidel platných v Německu máte tedy hned vhled i do českých náležitostí.

Komu bych knihu doporučila?

Někomu, kdo si chce vybudovat malé hospodářství a neví, kde a jak začít a co by bylo pro něj nejlepší. Nakouknete do již zaběhlého systému hospodaření, co, jak a proč Wohllebenovi dělají, co se jim osvědčilo více, co méně. Uděláte si pak dobrou představu o tom, jak to vypadá v životě lidí, kteří se rozhodli, že si zkusí maximum svých potravin obstarat vlastními silami. Jednotlivé přístupy nejsou jediné možné, ale pokud jste v téhle oblasti nováček, máte se alespoň od čeho odrazit (tohle chci dělat stejně, ale tohle už není nic pro mě).

Pro koho kniha asi není?

Pro ty, kterým vadí číst o užitkovosti zvířat, i když podané s respektem ke všemu živému. Je to dost ošemetné téma, mnoho z nás maso běžně konzumuje (a to maso z průmyslových velkochovů, kde o nějaké úctě k živému tvoru nemůže být řeč), lidé jsou ale citliví na obrázky toho, jak maso vlastně “vzniká“.

Co se mi na knize líbí asi nejvíc, jsou praktické tipy, co a jak dělat a co raději nedělat, protože to nefunguje. Člověk se učí chybami a je to ta nejlepší škola, ale já jsem ráda za každý tip z praxe od člověka, který evidentně ví, o čem mluví.

 

Knihu Jak se žije u Wohllebenů zakoupíte ZDE.

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.