Mulč jako efektivní ochrana rostlin a půdního života

3. díl seriálu o přírodních zahradách

0 593

Z hlediska přírodní stability představuje každý kus odhalené země problém. Obnažený záhon bez porostu je vystaven živlům a pokud co nejdříve nezaroste, rychle degraduje. Vítr kus zeminy odvane, voda z ní odvede živiny a slunce rozpálí zemi natolik, že se vám vytvoří na povrchu těžko propustná krusta bez známek života. Příroda tohle samozřejmě ví, takže každé takové místo začne okamžitě zarůstat plevelem, aby se tomuto jevu zabránilo. Člověk pak s hrůzou zjistí, co se mu to na záhonu rozšířilo a začne plevel hubit. Pokud si chcete tento každoroční zápas kdo s koho ušetřit, existuje elegantní řešení a tím je mulč.

Jestli si ale představujete mulč jako nadrcenou kůru jehličnanů, kterou rozmístíte na geotextilii, není to úplně ten mulč, o kterém bude dnes řeč. My chceme vyzvednout kvality mulče především jako ochránce vláhy, půdního života a úrody.

Správný mulč tvoří navrstvenou pokrývku záhonků, takovou ochrannou peřinu, která slouží především k tomu, aby se půda zbytečně nevysušovala a aby zadržovala více vláhy. Mulč chrání i půdní bakterie a živočichy před přehříváním, protože vytváří příjemné mikroklima. Mulč zároveň brání růstu plevelů, takže vám ušetří spoustu práce. Pokud je mulč tvořený přírodním materiálem, přináší rostlinám navíc další živiny, protože se na záhonu postupně rozkládá.

Jaké druhy mulče můžete použít?

Mulč se dělí klasicky na organický (přírodní), anorganický a živý.

Mulč sláma
Zdroj obrázku canr.msu.edu

Přírodní mulč je vlastně už i samotné listí, které spadne ze stromu. Představte si třeba les. Listnaté stromy na podzim shodí listy, jehličnaté také průběžně opadávají, na zemi se tvoří ta krásná voňavá vrstva přírodního materiálu, který chrání půdu a zároveň v něm může díky živinám (úrodném humusu) leccos vyrůst.

Na své zahrádce nemusíte listí vyhazovat, ale můžete ho zužitkovat jako lehce dostupný mulč. Jen pozor na listí z ořechu, to má v sobě zvláštní látky, které jiným rostlinám nesvědčí (zpomalují růst), takže listí z ořešáku se hodí pouze zase k ořešáku. Podobně opatrně je potřeba pracovat s dubovými listy, ty se rozkládají velmi pomalu, je lepší je smíchat s jiným materiálem. Obsahují množství tříslovin, které mohou nepříznivě ovlivnit složení půdy.

V našich končinách je asi nejpraktičtějším přírodním mulčem sláma. Je lehce dostupná, zemědělci ji prodávají poměrně levně, dá se sehnat i bio sláma, pokud nechcete slámu z konvenčního zemědělství, která může obsahovat zbytky chemikálií používaných na poli.

Hodí se i seno, ale spíše tam, kde chcete mít mulč dlouhodobě. Ze sena se uvolňuje spousta semínek, takže pokud chcete na místě mulče později něco pěstovat, seno není úplně vhodné.

Dobrá je i štěpka, ale rozhodně ne ta barvená, na to pozor. Ideální je přírodní štěpka z listnatých stromů. Ta z jehličnatých se do zahrad s ovocnými stromy a trvalkami moc nehodí, protože jehličnany podobně jako ořešák uvolňují do půdy látky, kvůli kterým jiné rostliny v okolí moc neprospívají.

Na drobno posekaná tráva ze zahradní sekačky je vhodná jako mulč až trochu zaschlá a v kombinaci s jiným materiálem. Navrstvená mokrá tráva má sklony ke hnití, což není žádoucí.

Druhy mulče
Zdroj obrázku pennywoodward.com.au

Anorganický mulč jsou různé kamínky, kameny nebo třeba nadrcené střešní tašky, takový mulč můžete využít na místě, kde máte suchomilné rostliny, protože tento materiál akumuluje teplo.

A nakonec tu máme ještě živý mulč. To jsou přízemní plazivé rostliny, které vám porostou půdu a také plní funkci mulče: dělají stín, zadržují vláhu a brání erozi.

Rostliny použitelné jako živý mulč

Příklad půdopokryvných rostlin pro běžné slunné stanoviště: rdesno příbuzné, kakosty, mochna zlatá, tařice skalní, vrbina penízková, šanta, dobromysl, rožec plstnatý
Pro suché slunné stanoviště: jestřábníky, rozchodníky, mateřídoušky, ožanka kalamandra, devaterníky, plané jahodníky, kakost krvavý, popenec, kontryhel
Vlhké slunné stanoviště: vrbina penízková, touleň srdčitá, pomněnky
Do stínu: barvínek, zvonky, plicník, violka, bika
Pod stromy: sasanka, dymnivka, podléška

Jaké materiály NEpoužívat?

Vzhledem k dostupnosti spousty různých přírodních materiálů nám přijde zbytečné používat umělé materiály jako jsou různé netkané textilie nebo geotextilie ze syntetických materiálů. Navíc, tyto plastové textilie se nerozkládají, maximálně se rozpadnou na menší díly a ty pak nezbývá než posbírat a vyhodit.

Mulčování pomocí papírových krabic

Mulč krabice
Zdroj obrázku genesispermaculture.com

V permakultuře se osvědčilo používání kartonových krabic jako základní vrstvy mulče, karton dobře nahradí umělé netkané textilie a navíc se rozloží, takže po něm nezůstane žádný zbytečný odpad.
Pokud chcete mulčem pokrýt větší plochu a nemáte tolik materiálu, použití kartonu z krabic vám proces trochu zefektivní. Krabice musí být bez nápisů, bez izolepy a bez svorek.
Vrstva kartonu má tu výhodu, že slouží jako neprůsvitný podklad, navrch vám stačí už jen menší vrstva slámy než při variantě bez kartonu.

Mulčování pomocí ekorohoží

Variantou na kartonové krabice jsou mulčovací rohože z papíru, slámy nebo z kokosových vláken. Je ale potřeba sledovat, aby byly rohože 100% rozložitelné, aby vám pak na záhonu nezůstávaly nějaké ošklivé plastové spojovací provázky. Rohože seženete v návinu, takže jsou dobře použitelné na větší plochy.

Jak na mulčování?

Jestli chcete zamulčovat plochu, kde už roste něco zeleného, stačí to pokosit a nechat na místě, tato zelená složka se pak dobře doplní s hnědou složkou z mulče.
Před samotným mulčováním je potřeba zeminu důkladně zásobit vodou – pořádně prolít.
Pak už stačí navrstvit materiál. Mělo by ho být opravdu hodně, aby plevel pod vrstvou mulče neměl šanci růst.
Plodiny můžete sázet do děr v mulči, nebo si můžete záhonek nejdřív osázet a pak až zamulčovat. Pro drobné malé rostlinky je vhodnější jemnější materiál. Jinak můžete dělat vše jako obvykle, zalévání probíhá prostě přes vrstvy mulče, ten časem trochu slehne, bude potřeba ho doplnit, aby zůstal záhon rovnoměrně pokrytý.

Nevýhody mulčování

Vypadá to, že mulč je řešení na každý problém vaší zahrady, ale i tak se najde pár nástrah, které mulčování doprovázejí. Pod mulčem se může lépe dařit slimákům, v permakultuře se počítá s přirozenými slimáčími predátory jako jsou ježci, šneci, ptáci nebo brouci, kteří tuto nerovnováhu časem vyřeší.
Protože je mulčování vlastně takové kompostování, platí i zde pravidlo, že hnědá složka by měla doprovázet složku zelenou. Když budete na zahradu vkládat jen hnědou, může mulč obírat rostliny o dusík. To můžete vyřešit promícháním uhlíkatých materiálů s dusíkatými (sláma s usušenou trávou atp.).

V přírodních zahradách se používá mulčování na každý kus odkryté země. Je to ale jen dočasné řešení, protože cílem přírodních zahrad je mít celou plochu něčím porostlou. Výjimku tvoří snad jen zeleninové záhonky – to pokud nepoužíváte systém zeleninové polykultury. Ať už je vaše zahrádka spíš klasická nebo se snažíte zavádět permakulturní principy, mulčování se hodí pro každého. Spolu se zavlažovacími nádobami je to jedna z technik, jak na zahradě šetřit vodou. Uvádí se, že mulčem můžete ušetřit až 70% vody, kterou potřebujete na zalévání záhonků, což rozhodně není zanedbatelné číslo.

Předchozí díl seriálu o hliněných zavlažovacích nádobách najdete zde.

 

Užitečné zdroje informací:

Kniha Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku

Web Janiny zahrady

Anglický článek Mulching in the Permaculture Garden

 

Mohlo by vás také zajímat

Zanechte komentář