Hibernace aneb Jen tak v klidu zaspat zimu

1 311

Když se řekne zimní spánek, možná se vám vybaví medvěd slastně oddechující ve svém brlohu. Snad tomu medvědovi i trochu závidíme, protože české zimy, zvlášť ty bez sněhu, bývají šedé, vlhké a někdy až nepříjemně dlouhé. Z vědeckého pohledu je ten medvědí zimní spánek označován za nepravý, jiní živočichové ale upadají do opravdového zimního spánku, kdy se jim výrazně sníží teplota, dechová i tepová frekvence a několik měsíců vůbec nevylézají ze svého obydlí. Pro takové tvory to znamená, že už s příchodem podzimu se jejich aktivita točí kolem příprav na období hibernace.

Proč živočichové hibernují?

Hlavním důvodem je nedostatek potravy. Rostliny jsou odkvetlé, není tedy dost živin pro hmyz, hmyz buď hibernuje, nebo před zimou zahyne. Na hmyz jsou vázáni další živočichové, jako třeba ježci, netopýři nebo plši. Ti řeší nedostatek potravy (hmyzu, bezobratlých atp.) také hibernací. Část potravního řetězce se tedy na zimu odpojí, aby se na jaře znovu zapojila.

Co je to hibernace?

Ježek spí
Tady je ježkovo, zdroj fotografie: hedgehogstreet.org

Hibernace tedy zimní spánek je stav, kdy živočich schovaný v úkrytu minimalizuje svůj výdej energie – zpomalí se mu metabolismus (sníží tělesnou teplotu, frekvenci srdečního rytmu a dechu), takže zůstává ve stavu, kdy nepotřebuje přijímat potravu. Jako přípravu na zimní spánek si dělají zvířata před zimou zásoby tělního tuku, ze kterého pak během hibernace čerpají. Výjimečně se stane, že se živočich během zimy probudí, vyleze ze svého úkrytu, vyprázdní se a třeba i něco sní. Může se to dít třeba u ježků, ale nesmí to být příliš často, protože toto probuzení je velmi energeticky náročné a v krajním případě by mohlo stát ježka život.

Kteří živočichové upadají do zimního spánku?

Savci

Někteří savci upadají v průběhu zimy do několikadenních stavů nečinnosti a klidu. Nejsou aktivní a neopouštějí svoje doupě, nesnižuje se jim ale tělesná teplota, takže nejde o pravý zimní spánek.

Ze savců v Česku hibernují například ježci, netopýři, plši a plšíci, křečci a sysli.

Plšík lískový
Plšík lískový, zdroj fotografie: ptes.org

Netopýři tráví zimní spánek v dutinách stromů, v jeskyních, na půdách nebo i v izolovaných netopýřích budkách většinou od listopadu do dubna.

Plši a plšíci se přes zimu ukrývají v norách nebo i budkách, které si vystelou přírodním materiálem. Hibernují nejčastěji od října do dubna, před zimou se řádně vykrmí a na zimu si pak ještě nanosí do doupěte nějakou potravu jako zásobu, kterou konzumují, když se občas v průběhu spánku probudí.

Ježci si na zimu budují doupě, které musí být dostatečně izolované. Ježek se rád ubytuje v hromadě klestí a listí, kde si vytvoří pelech vystlaný přírodním materiálem, ale může se vám zabydlet i v kompostu. Během několikaměsíční hibernace se občas probudí, hnízdo ale opouští málokdy. Ježci spí od listopadu do dubna, ale záleží to především na teplotě a počasí.

Plazi

Ještěrky, slepýši, užovky a zmije také hibernují. Plazi jsou přímo závislí na teplotě svého okolí, jsou to studenokrevní živočichové, nemají stálou tělesnou teplotu, přebírají ji od okolního prostředí. Pokud mají být provozuschopní, musejí se nahřát. Před zimou (většinou v říjnu) si zalézají do děr, pod kořeny stromů, do puklin nebo malých jeskyněk ve skalách. V dubnu je z děr vyláká sluníčko, často je potkáte, jak se zahřívají na provozní teplotu, aby se mohli normálně pohybovat a začít fungovat. Když jim vybudujete na své zahradě hadník, můžou přezimovat i v něm.

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři – 24. dubna u nás slaví svátek Jiří a touto pranostikou si připomínáme, že plazům končí období hibernace.

Obojživelníci

Podobně přezimují i žáby, mloci a čolci. Ve stavu hibernace mají sníženou teplotu těla a nepřijímají potravu. Žáby přezimují zahrabané pod zemí, některé se ukryjí v bahně na dně rybníka, v hromadě listí a kamení. Občas se může stát, že se žába usídlí v kůlně nebo ve sklepě. Pokud může své zimoviště kdykoliv opustit, není třeba o žábu nijak pečovat. Jen kdyby uvízla na místě, odkud se není schopná sama dostat, bude dobré, když ji na jaře vynesete zpět do zahrady. Mloci zimují převážně na souši, čolci na souši i ve vodě.

Hmyz

Hmyzí říše je velmi rozmanitá, takže zmíníme jen některé zástupce. Obecně se dá říci, že většina dospělců na zimu hyne, přežívá jen část jedinců, kteří pak další rok zajišťují novou populaci daného druhu.

Tak je to třeba se čmeláky, u kterých zimuje jen mladá čmeláčí královna. Královny se zavrtávají na zimu do suché půdy několik centimetrů pod zem. Není to sice nezámrzná hloubka, ale čmeláci jsou na to vybavení. Spouštěčem zimování u čmeláků je v první řadě nedostatek potravy, takže se k hibernaci uchýlí klidně ještě dlouho před příchodem zimy. Na jaře (v březnu až dubnu) se pak čmeláčí královny probouzí a rozlétají se k prvním kvetoucím rostlinám.

Většina motýlů stráví zimu ve stadiu vajíčka, housenky nebo kukly, jen několik druhů přezimuje jako dospělec. Někteří motýli odlétají podobně jako stěhovaví ptáci do jižních zemí. Dospělí jedinci se v zimě ukrývají na suchých chráněných místech, ve stromech, v jeskyních, v různých dutinách, občas zavítají i do lidských příbytků (dílna, půda, garáž atp.).

SlunéčkaSlunéčka přezimují v chráněných suchých prostorech, často tráví zimu pohromadě v koloniích.

Včelky samotářky přečkávají zimu v různých stadiích v závislosti na konkrétním druhu. Většina samotářek přežívá ve stadiu larvy a kukly, na jaře se pak vylíhne nový jedinec, ten se brzy zjara páří a samičky budují hnízdní komůrky, do kterých kladou vajíčka. U některých samotářek dochází k páření na podzim, samci před zimou umírají a oplodněné samičky přečkávají v úkrytu do jara.

Jak zvládne hmyz minusové teploty?

Motýli, můry, čmeláci a další druhy hmyzu přejímají teplotu od svého okolí. V zimě tvoří jejich tělo speciální nemrznoucí sekrety (směs sorbitolu a glycerinu), díky kterým se jejich buňky mrazem nepoškodí.

Hibernace a globální oteplování

Změna klimatu představuje pro zimující živočichy mnoho komplikací. Průběh hibernace je ovlivňován mimo jiné délkou dne a teplotami. Při mírnějších zimách se stává, že se mnoho živočichů ukládá k zimnímu spánku později a budí se z něj dříve. To by ještě nebylo tak hrozné, problém ale nastává, když je probuzení špatně načasované a v přírodě není zatím dostatek potravy. To platí nejen pro hmyzožravce, ale i pro hmyz, který je závislý na květinách, které poskytují nektar brzy z jara.

Co můžeme my lidé udělat pro jejich spokojený spánek?

Pro volně žijící zvířata jsou důležité různé zarostlé kouty v zahradě, kde si můžou najít místo, ve kterém zazimují. Místo by to mělo být klidné, pokud se jedná o hromádku materiálu, je potřeba s ní přes zimu nemanipulovat. Může jít o hromadu listí, větví, polínek nebo kamenů. I v kompostu se může někdo na zimu ubytovat.

Zvířatům můžete na své zahradě připravit i zvláštní příbytky určené k přezimování. Vyrábějí se izolované budky pro netopýry, plchy i zimní domky pro ježky. Když k vám do domu zavítají motýli, slunéčka a jiný hmyz, přeneste je na místo, kde bude chladno, aby mohli přes zimu odpočívat.

Některé domky pro hmyz mají část, kterou můžete vyplnit nějakým přírodním materiálem, takže v něm mohou zimu přečkat třeba slunéčka, zlatoočky nebo motýli. Pokud máte na zahradě domek pro včelky samotářky, zajistěte, aby přes zimu nenavlhnul a neplesnivěl. Včelí zárodky mají rády sucho a chladno, ideálně konstantní teplotu.

Spousta drobných živočichů a hmyzu v různých stadiích je během zimy ukrytá v materiálu všude kolem nás, pod zemí, v rostlinách, ve škvírách a hromádkách listí, takže univerzální radou pro pohyb na zahradě v zimě je: Pšššt, nerušit!

 

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.