Jak přežívají ptáci zimu a teploty pod bodem mrazu?

3 229

Jak je možné, že volně žijící ptáci zvládnou v zimě i teploty hluboko pod bodem mrazu? Jak to, že neumřou hlady, když hmyz s podzimem zemře nebo hibernuje? Jak ptáci ustojí dlouhé noci a mrazivé větrné bouře? Jestli vás tyhle a jiné otázky o přežívání ptáků v přírodě někdy napadly, dnes si na ně odpovíme a vysvětlíme si, jak je možné, že takový drobný a křehký tvor, jako je pták, přežije i hodně nepříznivé podmínky.

Jak zvládají ptáci nízké teploty?

Dlouhé zimní noci

Pták ve stromu
Zdroj fotografie: birdwatchersrva.com

V zimě bývají noci dost nepříjemné, jsou dlouhé a teploty klesají pod bod mrazu. Pro živočichy je to opravdová výzva a různé druhy ptáků mají různé strategie, jak zimní mrazivé noci přežít.

Například datlovití během roku běžně hnízdí vysoko v dutinách stromů. V zimě si ale někdy najdou strom, který je vyhnilý, a vydlabou si v něm dutinu necelé dva metry nad zemí, ve které pak v noci přespávají.

Někteří ptáci, jako třeba vrabci, se k sobě v zimě ve spánku mačkají, aby zadrželi více tělesné teploty a šetřili energií. Houfy ptáků se v zimě v noci ke spánku shromažďují v keřích, hustých jehličnanech, v popínavkách, v prázdné ptačí budce apod., aby se ptáci co nejlépe uchránili před zimou, větrem a vlhkostí. Aby minimalizovali tepelné ztráty, sednou si a tělem si překryjou nohy, zobák si zastrčí pod křídlo.

Torpor

Další způsob, jak ptáci dokážou zvládnout i nízké teploty, je torpor, což je stav útlumu životních funkcí. Tělesná teplota ptáků se liší dle druhu, pohybuje se od 38 do 42°C. K udržení této poměrně vysoké teploty potřebují ptáci hodně energie. Většina ptáků umí snížit svoji tělesnou teplotu o několik stupňů, tím šetří energií. Torpor znamená zpomalení metabolismu a výrazné snížení tělesné teploty, a to bez zdravotního rizika. Torpor je velmi efektivní při šetření energií, zároveň ale zpomaluje reakční dobu ptáků, kteří jsou tím pádem zranitelnější vůči predátorům.

Výměna teploty v nohách

Výměna teploty v nohách, autor ilustrace: Michael McNelly
Výměna teploty v nohách, ilustrace: Michael McNelly

Ptáci netrpí na pocit „studených nohou“, jak to máme my lidé. Ptákům nevadí poskakovat venku v mrazech bosýma nohama na ledu, nestudí je ani kovová a plastová krmítka. Na nízké teploty jsou velmi dobře přizpůsobení.

Ptáci sice nemají na nohách vrstvu tuku, která by je udržovala v teple, mají ale nohy pokryté drobnými šupinkami, které snižují tepelné ztráty. A další vychytávkou, kterou příroda ptákům nadělila, je speciální cirkulace krve v nohách. Teplá krev, která proudí v tepnách směrem k nohám, se ochlazuje o chladnější krev, která stoupá žilami z nohou nahoru k srdci, a naopak. Můžete si to představit jako takový výměník. Krev v ptačích nohách má totiž výrazně nižší teplotu, jak vidíte na obrázku vlevo.

Peří a třes

Sýkora modřinka v zimě
Zdroj fotografie: pixabay.com

Peří ptáků je skvělou izolací proti chladu, peří znamená teplo a pohodlí. Ptáci si navíc svůj péřový kabátek pokrývají tukem z mazových žláz, což jim zajistí voděodolnost. Když je velká zima, ptáci si peří načechrají a tím zadrží mezi peřím ještě více vzduchu, který si zahřívají. Čím více zachyceného vzduchu mezi peřím, tím je ptákovi tepleji.

U lidí se třes vyskytuje jako neovladatelné záškuby svalů, které uvolňují energii. U ptáků to probíhá tak, že se rychle stáhnou protilehlé svalové skupiny, což uvolní velké množství tepla. Během chladných nocí se může stát, že se pták musí celou noc nepřetržitě třást. Tím spotřebuje všechnu energii, kterou získal během dne z potravy. Po probuzení pak musí zásobu energie co nejrychleji doplnit. I proto jsou brzy ráno ptačí krmítka obsypaná, je potřeba se co nejrychleji připravit na další mrazivou noc.

Jak shání ptáci v zimě potravu?

Když naši ptačí sousedé neseženou dost potravy, nebudou mít dost energie na zahřátí. Jídlo znamená teplo, takže potrava je pro ně prioritou. Kvůli tomu si někteří ptáci a další živočichové tvoří zásoby jídla na zimu. Konkrétně to znamená, že si ptáci hledají, sbírají a skladují potravu na horší časy, na kratší či delší dobu.

Rozptýlené zásoby

Brhlík lesní
Zdroj fotografie: pixabay.com

Jde o shromažďování potravy na několika různých místech. Tato technika je výhodná v tom, že i když jsou jedna nebo více skrýší odhaleny, stále jich dost zbývá. I tak si ptáci svoje skrýše a potravu v nich často přesouvají, čímž se snaží přelstít případného zloděje zásob.

Pamatovat si přesnou polohu všech skrýší může být docela výzva, ale ptáci jsou v tom opravdu dobří. Někteří si pamatují nejen stovky a tisíce míst, na kterých si ukryli něco k snědku, ale zároveň i informaci, co konkrétního je na daném místě schované. Dávají si také pozor na to, aby nebyly jednotlivé skrýše blízko sebe. To aby případný zloděj, který odhalil jeden úkryt potravy, neobjevil rovnou i ty další poblíž.

Ptačí spižírna

Někteří ptáci si místo spousty menších úkrytů budují jednu velkou spižírnu. Zvířata si ji někdy staví přímo v místě, kde žijí. V případě spíže není problém pamatovat si její umístění, největší výzvou ale je, ubránit svoje zásoby před loupežníky. Na své jediné zásobárně potravy jsou ptáci závislí a v případě, že ji někdo vyloupí, je to může stát život.

Ptáci nehromadící zásoby

I v zimě mohou ptáci najít v přírodě potravu, i když samozřejmě ne v takovém množství jako v jiném ročním období. Různý hibernující hmyz se skrývá pod kůrou stromů, v půdě nebo v nahromaděném přírodním materiálu. Zdrojem potravy mohou být i poupata stromů, rostliny se zralými semeny, ořechy, míza ze stromů, bobule stromů a keřů, nesklizené ovoce, zbytky obilí z polí atp.

Prémiové krmení

Přikrmování ptáků v zimě

Lojové koule a sýkorka
Zdroj fotografie: pfiffikus.de

Než jsme my lidé změnili krajinu k obrazu svému, bylo v ní pro ptáky daleko více potravy. Zimy jsou u nás sice v průměru mírnější než dříve, s úbytkem přirozené potravy a míst k úkrytu jsou ale zimní měsíce stále velkou výzvou a zkouškou. Ptáci vaši pomoc uvítají, proto pokud můžete, nabídněte jim alespoň v této části roku něco výživného. V zimě je největší poptávka po lojovém krmivu a tučných semenech, protože tuk je pro ptáky instantní zdroj energie. A ta je teď potřeba víc než kdy jindy.

V našich starších článcích najdete podrobně rozepsáno, čím vším můžete ptáky krmit a který druh preferuje kterou potravu. Můžete se kouknout i na typy krmítek, ve kterých můžete ptákům potravu nabídnout. Zima je i pro nás pro lidi často dlouhá a tmavá, je potřeba vyhledávat i drobné radosti, které nám na chvíli prozáří den. A krmení ptáčků k nim rozhodně patří.

 

Zdroje informací:

web www.allaboutbirds.org

web morebirds.com

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.