Červenka – roztomilý symbol Vánoc i odvážná bojovnice

10 384

Červenka, to je kulička šedohnědého peří s jasně oranžovou maskou a náprsenkou. Kolem krmítka se pohybuje převážně sama svého druhu, maximálně v páru, na rozdíl třeba od sýkorek nebo vrabců, kteří se rádi drží v hejnu. Červenku pozorovalo na krmítku při Ptačí hodince cca 20 % respondentů, z čehož je vidět, že se lidí nestraní a že i s ní se můžeme v zahradách a parcích potkat.

Červenka jako symbol Vánoc

Vánoční pohlednice červenky
Vánoční pohlednice z roku 1934, zdroj: blogs.bl.uk

Víte, že červenka je ve Spojeném Království symbolem Vánoc? Ano, v Británii mají svého vánočního ptáka, kterého malují na vánoční přáníčka, balící papíry, nosí svetry s červenkou… A proč červenka? Zvyk posílat si vánoční přání vznikl v 19. století a pošťáci se tehdy oblékali do jasně červených kabátků. Začalo se jim přezdívat „červenky“ a to už byl krůček od toho, aby lidi vyobrazovali roztomilého ptáčka, jak nese krajinou vánoční přáníčko. Různé příběhy o červenkách se ale šířily už před viktoriánskou érou, v křesťanských nebo keltských legendách. Britové prostě červenky milují, a to nejen o Vánocích.

Bojovné červenky

Červenka obecná
Červenka obecná, foto: pixabay.com

Nad roztomilým vzhledem červenky se člověk lehce rozněžní. Ve skutečnosti jsou ale červenky velké bojovnice, které neváhají nasadit život na obranu svého teritoria, a to převážně před jinými červenkami.

Červenky žijí od sklonku léta do poloviny zimy samy, sameček a samička mají oddělená teritoria, která si přísně střeží. Svá území si hájí především zpěvem a zpívají i během zimy. Pokud ani hlasitý zpěv neodradí případného vetřelce, červenky jsou připraveny jít do přímého střetu a riskovat v boji holý život.

Hnízdění červenek

Už v průběhu ledna začínají červenky formovat páry, startují námluvy a sameček a samička mají na dobu námluv a hnízdění teritorium společné. Červenky jsou známé tím, že hnízdí na všech možných i nemožných místech, na zemi v porostu, blízko země v dutinách, v popínavkách, v dutině ve zdi, v hromadě naskládaného dříví…hnízdí často trochu „na divoko“.

Hnízdo staví samička z listí, mechu nebo chlupů. Při námluvách dochází k zajímavému jevu, kdy sameček krmí samičku a ta mezitím staví hnízdo a snáší vajíčka. Toto přikrmování není jen pro blaho samičky, díky zvýšenému příjmu potravy může samička snést více vajíček. Na vajíčkách sedí pouze samička, po vylíhnutí shání potravu pro mláďata oba rodiče. Mláďata se klubou bez peří, to jim postupně dorůstá, jako poslední rostou letky, což je jeden z důvodů, proč ihned po opuštění hnízda mláďata ještě tak dobře nelétají. Rodiče je ještě několik dní krmí, v této době jsou mláďata nejzranitelnější, to ale platí i pro mláďata jiných druhů ptáků. Když se ptáčata plně osamostatní, musí rodinné teritorium opustit. I sameček a samička si jdou každý svou vlastní cestou.

Na fotkách níže je vidět, jak se mládě zbarvené pouze do hněda (vlevo) postupně vybarvuje až v dospělou červenku s typickou náprsenkou.

Jak můžeme červenkám pomoci

Přikrmování červenek

Červenky hledají potravu nejčastěji na zemi, živí se převážně hmyzem, ale také semeny, oříšky nebo bobulemi. Létají na všechny druhy krmítek. V zimě je můžeme pohostit kombinací moučných červů, semínek a lojových koulí. Láskou k moučným červům jsou červenky vyhlášené.

Polobudky pro červenky

Červenky mají během prvního roku života velkou úmrtnost, pokud se jim povede přežít první rok, je to velké štěstí a jsou z nejhoršího venku. Kromě přikrmování jim můžeme na své zahradě pomoci tím, že tam umístíme polobudku, ve které mohou červenky zahnízdit. Polobudka není sice z hlediska predace ideální, ale červenky potřebují mít hnízdo částečně otevřené a v klasické budce s jedním malým otvorem pravděpodobně nezahnízdí.

Polobudky inzerované jako „pro červenky“ jsou přizpůsobené potřebám červenek, můžou je ale obsadit i jiní ptáci, kteří mají podobné hnízdní preference, například konipasové nebo rehci.

Při instalaci budky je potřeba myslet na to, že do polobudky má případný predátor velmi dobrý přístup. Červenky mají rády umístění v živém plotě či na stěně porostlé břečťanem. Šikovné je připevnit budku pod římsu domu nebo pergoly, aby byla zároveň chráněná i před deštěm, prioritou by ale mělo být bezpečí ptáků.

Na začátku ledna se uskuteční již pátý ročník Ptačí hodinky, nezapomeňte oprášit ptačí krmítka a pořídit dostatek krmení. Jak to probíhá a co je potřeba udělat, abyste správně sečetli „své“ ptáky na krmítku, najdete na webu České společnosti ornitologické.

 

Úvodní foto: pixabay.com

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.