Jezírko na každou zahradu

1 097

I sebemenší jezírko může být pěkným doplňkem zahrady, na který je radost pohledět. Odpařovaná voda navíc zvyšuje vlhkost okolního vzduchu, což se v letních parnech hodí. Pro mnoho volně žijících živočichů je zahradní jezírko jako poklad a to nej, co jim my, majitelé zahrady, můžeme dát. Voda z krajiny mizí, a tak je každá nevysychající vodní plocha velmi cenná.

Jezírko využijí k osvěžení ptáci, ježci, drobní hlodavci, plazi a hmyz, v jezírku se můžou zabydlet žáby, čolci, užovky, vodní měkkýši, vodní hmyz jako vážky, hmyz kolem jezírka přiláká na hostinu hmyzožravce, kromě ptáků a ježků třeba i netopýry.

Několik základních pravidel pro založení jezírka

Minimálně 1/3 vodní plochy i sebemenšího jezírka by měla tvořit tzv. mělká zóna, která bude po zasazení vodních rostlinek a jejich zakořenění sloužit jako přírodní čistička a filtrace.

Zvolme lokalitu na přímém slunci, případně v polostínu.

V těsné blízkosti vodní plochy by neměly být vzrostlé stromy, listí napadané do rybníčku/jezírka tlí a vodu zbytečně kalí.

Výměna vody není nutná, stejně jako dopouštění. Je běžné, že vodní hladina kolísá v průběhu roku. Samozřejmě, že pokud máme možnost svést do jezírka okap ze střechy, je to výborné řešení.

Není nutné kupovat příliš mnoho drahých vodních rostlinek. Vybírejte rostlinky původní a do různých hloubek vodní hladiny. Stačí jich opravdu pár. Vodní rostlinky se rychle rozrůstají a za rok nebo dva pokryjí celou mělkou zónu případně i hlubší část.

V zimě jezírko samozřejmě zamrzne. Nezámrzná hloubka je v ČR cca 80 cm. Pro živočichy, kteří někdy na dně zimují (žáby, čolci, larvy atp.), je proto dobré, aby byla alespoň v části jezírka hloubka větší.

Příliš mělké vodní plochy se snadno přehřívají. To způsobuje zbytečný růst řas. Zabránit takovému přehřívání lze částečně využitím plovoucích rostlinek a leknínů, které vodní hladinu zastíní.

Jak velké vytvořit jezírko

Jezírko na zahradě
Foto: Zelená domácnost

Čím menší jezírko, tím spíš bude potřeba doplňovat vodu, zvlášť v horkém létě, když tolik neprší. Čím více rostlin, tím bude naše jezírko čistší, ale rostliny zároveň odčerpávají vodu. Vodu je nejlepší doplňovat dešťovou, protože kohoutková voda obsahuje chemikálie, které vodním živočichům a rostlinám moc nesvědčí.

Pokud nejsme troškaři a máme na to prostor, můžeme si nechat na zahradě vytvořit i jezírko s možností koupání.

Potřebuje jezírko filtr?

V nabídce hobbymarketů nám po zadání hesla „jezírko“ vyskočí také různé filtry a čerpadla, provzdušňovače a také přípravky proti řasám, na úpravu vody atd., jestli ale zakládáme přírodní jezírko bez ryb a s dostatkem vodních rostlin, nic takového nepotřebujeme. V dobře založeném jezírku panuje rovnováha a voda se přirozeně čistí sama, nepotřebuje žádný zásah zvenčí, maximálně občas doplnit vodu nebo přidat či redukovat rostliny. Plochy s mělkou vodou plní u jezírka čistící úlohu.

Jak na zarůstání jezírka vodními řasami

Jezírko
Foto: Zelená domácnost

Řasy a sinice potřebují pro svůj růst živiny, nejlépe se jim daří tam, kde je teplo a hodně živin. Asi všichni známe typické české rybníky, ve kterých voda v létě připomíná spíš špenátovou polévku. Vodní a pobřežní rostliny tyto živiny odčerpávají pro svůj vlastní růst, takže čím více rostlin, tím je voda čistější. Rybníky a vodní nádrže jsou v létě plné sinic i kvůli tomu, že do nich proudí živiny z okolních polí (zejména dusík a fosfor, často z hnojiv používaných v zemědělství).

Voda se nejlépe čistí v mělké části (hloubka do 40 cm), která je osázená vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. Nízké mělčiny jsou skvělým místem i pro různé živočichy, kteří se chtějí třeba jen napít nebo vykoupat.

S fólií nebo bez?

Jezírko nebo rybníček si můžeme založit i bez podkladové fólie, je ale potřeba, aby už na pozemku nějaká voda byla. Tato voda se pak po vyhloubení jámy do jezírka přirozeně stáhne.

Jak si vytvořit přírodní jezírko

Šídlo modré
Šídlo modré, foto: pixabay.com

Menší jezírko si můžeme vytvořit i svépomocí, na větší už se bude hodit specializovaná firma, protože budou potřeba výkopové práce a navážka materiálu. Ve stručnosti je jezírko jáma s více úrovněmi (bažina, mělká a hluboká voda), která je vyložená pískem, na vrstvu písku se pak pokládá geotextilie a na ni jezírková PVC fólie. Přechody mezi úrovněmi mohou být pozvolné a plynulé. Písek a textilie fungují jako ochrana před poškozením PVC fólie. To je základní konstrukce.

Mělčiny se poté vykládají pískem, kačírkem a kameny, napouští vodou a osázejí rostlinami. Pokud napouštíme jezírko chlorovanou vodou, měli bychom ji nechat alespoň týden odstát, než do ní rostliny zasadíme. Se všemi vrstvami (písek, geotextilie, PVC fólie, kačírek) musíme počítat už dopředu a přizpůsobit tomu hloubky vykopané jámy. Při zakládání musíme myslet taky na přesah PVC fólie od kraje jezírka, fólie v tomto přesahu vytvoří ochranný val. Okraje jezírka by měly být v rovině, aby voda pěkně kopírovala obrys jezírka. Jestli je jezírko ve svahu, je potřeba u něj postavit hráz.

Když se na pozemku už voda nachází, lze na zeminu (jíl) nasypat přímo kačírek (podložený geotextilií).

Rostliny v jezírku

Vodní rostliny jsou důležitou součástí jezírka, protože okysličují vodu, čistí ji a poskytují potravu a úkryt různým živočichům a hmyzu.

Vhodné rostliny pro okraj jezírka (až do hloubky 5 cm) jsou například blatouch bahenní, žabník jitrocelový, pryskyřník plamének, máta vodní nebo pomněnka bahenní.

Vysoké rostliny až do hloubky 10 cm jsou třeba orobinec nejmenší, kosatec, kyprej obecný, pryskyřník velký nebo zevar vzpřímený.

Plovoucí rostliny a lekníny fungují jako molo pro žáby a hmyz, jsou to například voďanka žabí, řezan pilolistý nebo leknín bílý.

Podvodní rostliny udržují vodu zdravou, je to třeba lakušník vodní, žebratka bahenní či pramenička obecná.

Rostliny pro drobná jezírka jsou leknín trpasličí, hvězdoš kalužní nebo šmel okoličnatý

Život kolem jezírka

Kos se koupe
Kosí koupel, foto: pixabay.org

V jezírku a v jeho okolí můžeme pozorovat spoustu života, jezírko je samo o sobě malý ekosystém. Nízké keře kolem jezírka poskytují úkryt ptákům, dlouhé trávy nebo položené terakotové květináče slouží jako úkryt pro obojživelníky, rampy nebo pozvolný vlez do vody umožní kolemjdoucím se bezpečně napít. Rostliny zásobují vodu kyslíkem, hmyz nad vodou slouží jako potrava pro netopýry, hmyz se může zastavit na plovoucích rostlinách a napít se. Některé rostliny slouží různým hmyzákům jako podklad pro kladení vajíček, mezi kameny se mohou ukrýt čolci a žáby. V zahradním rybníčku můžeme poměrně lacino vytvořit oázu pro velké množství zajímavých živočichů, kteří dříve nebo později tuto vodní plochu a její okolí osídlí.

Pozor, pokud chceme mít jezírko plné života, neměli bychom v něm chovat ryby. Ryby ve vodě vyjídají vajíčka žab a mloků, larvy apod.

Když není místo na jezírko

Voda pro hmyz
Také hmyz potřebuje pít, foto: pixabay.com

Když nemáme místo nebo možnost vybudování jezírka, můžeme si místo toho dát na zahradu pítko. Pítko nefunguje sice jako obydlí, ale i tak jde o užitečný zdroj vody pro ptáky, savce i hmyz. Je ale potřeba zvolit takový profil a tvar, aby šlo o prostor, který pomáhá životu, a ne past. Pozor na kolmé nebo příliš šikmé a kluzké stěny pítka.

Ať již naplánujeme jezírko malé nebo koupací, můžeme si být jistí, že toto místo bude ozdobou zahrady a místem plným života, kde můžeme pozorovat dlouhé hodiny od jara do podzimu jak kvetoucí vodní rostliny, tak doslova kypící život tvorečků, kteří vodu vyhledávají.

 

Úvodní fotka: Zelená domácnost

Mohlo by vás také zajímat

Komentáře jsou zamknuty.