Ať je Štědrý den štědrý i pro všechny kolem vás

867

Dříve se v našich končinách udržovala moc pěkná tradice, kdy i domácí zvířata dostala po štědrovečerní hostině něco málo od stolu. Trocha zbylého jídla se dávala také ke stromům, pár drobků se nasypalo do ohně. Drobečky se házely i do studny nebo do potoka. Správný hospodář totiž moc dobře věděl, komu být vděčný za to, že se může na Vánoce spolu s celou rodinou radovat z hojnosti. Z těchto zvyků jasně vyplývá, čeho si lidé cenili: svých domácích zvířat, přírody a vody. Oheň si udobřovali drobnou obětí, to aby byl stále tak dobrým sluhou.

Dnes už je to trochu jiné, ohněm si většinou netopíme a voda nám teče z vodovodu, naši mazlíčci dostávají dárky přímo pod stromečkem a často i speciální štědrovečerní menu, však jsou to právoplatní členové rodiny. I tak je tu ale ještě někdo, s kým se můžeme na Vánoce rozdělit. Jsou to všichni ti obyvatelé našich zahrad, co zrovna nespí zimním spánkem, ale každý den se vydávají na obchůzku za potravou.

V zimě se může zdát, že příroda už jen odpočívá. Když zrovna napadne sníh, všude panuje ticho a čas jako by se zastavil. Ne každý živočich ale na zimu usíná. Na zahradě a ve volné přírodě můžete celou zimu potkat ptáky, kteří neodlétli do teplých krajin, veverky, různé drobné hlodavce (myši a myšice), rejskovité (rejsky, bělozubky), zajíce, srny a srnce, jeleny a laně, divoká prasata…a další tvory, kteří hledají v zamrzlé krajině alespoň něco málo k snědku.

Pokud se chystáte na zimní procházku přírodou, můžete myslet i na tyto zvířecí přátele a vzít jim s sebou z domova něco k zakousnutí.

Ptáci na krmítku

Červenka u krmítka
Zdroj fotografie: pixabay.com

Ptákům můžete do krmítka zanést třeba oblíbenou slunečnici, nebo jim můžete na strom zavěsit lojové koule nebo lojové koláče. Lůj a tuk ze semínek je dobrý zdroj tolik potřebné energie. Přilepšit jim můžete také moučnými červy, konopným semínkem, drcenou kukuřicí nebo lojovými peletkami.
I když nemáte koupeného nic speciálního, ze sváteční hostiny se klidně rozdělte třeba o jablka, rozinky, vlašské ořechy nebo arašídy (nesolené).

Ptáci v přírodě

Procházka zimní krajinou přímo láká k tomu, aby člověk ptákům poskytnul potravu i mimo krmítko v zahradě.

Ptačí krmítko kokos brhlík
Zdroj fotografie: birdspot.co.uk

Na větvích podél cest se občas objevují lojové koule v síťkách, množí se ale případy, kdy se do jemné síťky ptákovi zamotala noha a on buď uhynul, nebo byl na poslední chvíli vyproštěn. Pokud chcete přinést ptákům nějaký dáreček, volte bezpečnější variantu.

Můžete si doma vyrobit lojové ozdoby, které zavěsíte na stromy a keře pomocí přírodního provázku. Když vám zbyla po hostině prázdná kokosová skořápka, můžete ji naplnit směsí loje se semínky. Další variantou je krmítko na koule bez sítěk. Plastové provázky ani síťky do přírody nepatří, nikdy nevíte, kam všude se zatoulají a co způsobí.

Bažanti

Jestli máte na zahradě krmítko a nemáte to daleko k lesu nebo k nějakému remízku, možná k vám občas zavítají na návštěvu bažanti. Bažanti chodí převážně pěšky, když je ale potřeba, přelétnou i plot zahrady. Často jsou zlákáni zbytky zrní, které trousí ptáci pod krmítkem. Dospělí bažanti jedí obilí, semínkové směsi, slunečnici, kukuřici, jablka a různé plody.

Bažanti konzumují potravu ze země, můžete jim vytvořit krmítko v úrovni terénu. Do něj vám budou chodit i další ptáci, kteří preferují krmení na zemi.

Vodní ptáci

Krmení pro kachny
Zdroj fotografie: pethabitat.co.za

Krmení ptáků u vody je oblíbenou zimní kratochvílí. Mělo by to být ale správné krmení, takže zapomeňte na pečivo. Většina ptáků, které potkáte na vodních tocích, se živí rybami nebo vodními živočichy, ti o dokrmování ani nestojí. Pak jsou tu ale kachny, labutě, racci, lysky, husy a slípky, ti se naučili, že jim lidé stále něco nosí. Tváří se hladově a pečivo jim tak moc chutná. Už jste ale nejspíš četli, že jim vůbec neprospívá. Rohlíky a chléb jsou sice zdrojem rychlé energie, ale neobsahují důležité živiny, které ptáci k životu potřebují. Z přemíry pečiva mají vodní ptáci navíc zažívací potíže.

Pokud chcete pro vodní ptactvo udělat opravdu něco dobrého, přineste jim obiloviny (pšenice, oves, žito), zelený salát, listovou zeleninu, odřezky nebo slupky od zeleniny. Když už ale vidíte, že ve vodě plave dost krmiva, další nepřidávejte, voda se pak rychle kazí.

Sázkou na jistotu je granulované krmení určené pro přikrmování labutí a kachen.

Pěkný a přehledný návod na krmení vodních ptáků vytvořila Česká společnost ornitologická a můžete si ho stáhnout i v PDF z jejich webu.

Veverky

Veverka na tisu
Zdroj fotografie: pixabay.com

I veverky shánějí potravu během celého roku. Jen v případě opravdu velkých mrazů zůstávají pár dní ve svém zimním obydlí, jinak se ale musí pěkně otáčet, aby se každý den dobře najedly. Veverky si dělají před zimou zásoby na horší časy, zahrabávají si ořechy a plody do země a něco si ukrývají i do dutin ve stromech.

V lese ve stromě, na místě, kde víte, že se veverky občas pohybují, jim můžete nechat vlašské ořechy ve skořápce, lískové oříšky, buráky nebo i slunečnicová semínka.

Veverky můžete v zimních měsících nalákat na zavěšenou půlku kokosového ořechu – kokosová dužina jim velice chutná. Kokos zavěšujte jen v době, kdy se teplota pohybuje pod nulou, v teple by se mohla dužina zkazit.

Drobné “myšky“

Ne všechno, co vypadá jako myš, opravdu myš je. Rejskovití a bělozubky patří do řádu hmyzožravci, jsou zmíněni v našem textu o užitečných predátorech.

Rejskové i bělozubky musejí pravidelně v krátkých intervalech přijímat potravu, jinak by zahynuli. Živí se brouky, larvami hmyzu, pavouky, mnohonožkami, žížalami a plži.

Podobná myši je také myšice, u nás jich žije několik druhů, živí se jak hmyzem, tak různými plody jako jsou žaludy, bukvice a ořechy.

Zvířata v lese

Josef Lada zajíc
Obrázek Josefa Lady, zdroj fotografie: zakrasnejsivimperk.cz

V lese se zvířata přikrmují v krmelci. Obvykle tam mají sůl na doplnění minerálů, seno a zrní. Pokud chcete i lesní zvěř obdarovat něčím od stolu, určitě jim nenoste zbytky lidských jídel, to byste jim uškodili. V krmelci jim můžete nechat trochu zeleniny a ovoce (jablka, hrušky, mrkev), sušenou kukuřici, oves nebo ovesné vločky (ostatní druhy obilí jim způsobují nadýmání), žaludy, bukvice nebo kaštany. Jestli na zahradě prořezáváte ovocné stromy (jabloně a hrušně), můžete jim přinést i malé větvičky na okusování.

Zvěři nenoste nic sladkého, nahnilé ani plesnivé potraviny. Článek o tom, co dělat, když narazíte v lese na hromadu nebezpečné potravy, najdete na webu Zachraňme lesy.

Pohyb zvěře krajinou poznáte nejlépe podle stop (ve sněhu nebo vlhké půdě), na stezce, kudy chodí zajíci nebo srny, můžete nechat otýpku sena, pár jablek či trochu mrkve. Seno můžete vmáčknout do prostoru mezi stromy kousek na zem, aby nenavlhlo a nezmoklo. Z toho důvodu jsou i krmelce a jesličky pro zvěř zastřešené.

Pokud se chystáte zanést něco do krmelce, nenoste toho příliš, seno mohou zvířata v jakémkoliv množství, ale třeba ovoce a plodů se mohou rychle přejíst. Takže buď symbolicky, nebo v menších častějších dávkách.

Jedno trefné přísloví říká, že „Když máš víc, než kolik potřebuješ, postav delší stůl, nikoliv větší zeď“. Je na každém, jestli a s kým se rozhodne o svůj přebytek rozdělit, zda s lidmi nebo s přírodou, které jsou lidé také součástí.

Přejeme vám klidné svátky a už teď se můžete těšit na další zajímavé články ze zvířecí a rostlinné říše, které pro vás máme připravené na příští rok.

Děkujeme, že s námi pomáháte přírodě.

 

Další zdroje informací:

web Život na zahradě

článek o Přikrmování ptáků

článek o Přikrmování veverek

web ČSO a článek o Přikrmování vodních ptáků

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.