Zachrání nás včely medonosné?

210

Téma opylovačů se v našich médiích objevuje už poměrně pravidelně. Nejvíc pozornosti na sebe vždy strhnou „kampaně“, kdy se v obchodě odstraní všechny potraviny, které mohly vzniknout jen díky práci „pilných včelek“. Politici se fotí s vlastním medem a tváří se při tom, že zachraňují svět před zkázou. Ve městech se na střechách instalují úly pro včely medonosné a často se to považuje za pomoc přírodě. Kdo by jinak všechny ty plodiny a květiny opylil, když ne včela medonosná? Muselo by snad lidstvo vyvinout nějakou robotickou včelu, aby všechnu tu práci zastala, když včel údajně ubývá?

Včely medonosné versus jiní opylovači

Představa, že opylovači jsou jen včely medonosné (Apis mellifera), je sice stále docela běžná, ale velmi nepřesná a zavádějící. Statisticky tvoří v Česku včela medonosná jen několik procent (odhad je necelých 6 %) z celého spektra opylujícího hmyzu různých barev, tvarů a velikostí. I kdybychom vzali včely jako celek a započítali do nich i včelky samotářky, stále je to jen zlomek, díky kterému máme my lidé dost potravy a semen na další sezónu a volně žijící zvířata jídlo pro sebe i svoje potomky.

Úl včely medonosné
Vstup do úlu, foto: pixabay.com

Zatímco hmyz z naší krajiny mizí enormní rychlostí, dle statistik Ministerstva zemědělství počty včelstev v Česku naopak rostou a Česká republika patří mezi „nejzavčelenější“ země v EU. Převažují menší zájmové chovy včel a chovatelé s nižším počtem včelstev. Chov včel je v Česku oblíbeným koníčkem a mít svůj „vlastní med“ se stalo v posledních letech navíc tak trochu trendem. Řekněme si to ale na rovinu: to, že si na svoji zahradu umístíme včelí úl, pomůže možná tak nám k zásobám medu, ale vůbec to nemusí znamenat pomoc přírodě, někdy je to právě naopak. Včely medonosné potřebují velké množství potravy pro svoje kolonie a zároveň jako zásobu na zimní období, může se tedy stát, že se stanou kvůli své nevybíravosti a svému množství konkurencí včelkám samotářkám a dalšímu hmyzu, pro který je nektar a pyl stejně životně důležitý. Když tedy bijeme na poplach ohledně ubývajících opylovačů, máme na mysli spíše jiné opylovače, kterých ubývá.

Chov včel medonosných je vlastně něco jako chov hospodářských zvířat, v některých zemích se včely medonosné využívají komerčně a ve velkém množství, včelaři je hromadně pronajímají pěstitelům plodin. Například v Kalifornii v USA jsou včely pronajímány k opylení mandlových sadů, které tvoří 80 % světové produkce mandlí. Jde o velikou mandlovou monokulturu s velkým množstvím včel, které si mezi sebou předávají nemoci a parazity a některým včelařům začíná být jasné, že tento způsob zacházení se včelami je neudržitelný. Včely jsou ohroženy i používáním velkého množství pesticidů (insekticidů i herbicidů) na těchto mandlových plantážích. V komentáři pro deník The Guardian uvádí včelař Dennis Arp, že každou sezónu tak přichází minimálně o 30 % svých včelstev a toto číslo odpovídá celkovému průměru. To znovu ukazuje, že komerční chov jednoho druhu hmyzu (vlastně takový hmyzí velkochov) na velké ploše s sebou přináší řadu problémů.

Čmelák zemní
Čmelák zemní, foto: pixabay.com

Včely medonosné jsou generalisté, což znamená, že nejsou tak specializované a vybíravé. Včelky samotářky, kterých jsou jen v Česku stovky druhů, jsou oproti tomu často vázány na skupiny rostlin, do kterých perfektně zapadají. To dělá ze včelek samotářek efektivnější opylovače. Říká se tomu koevoluce, kdy se rostlina a živočich vyvíjeli pospolu a tvoří dokonalý pár, nejen stylem opylování, ale i denní dobou nebo ročním obdobím, kdy k opylování dochází. Například čmeláci opylují květy i při nižších teplotách, při kterých včelky ještě nelétají, a navíc mají i zvláštní techniky, kterými květiny opylují. Jednou z nich je opylování pomocí vibrací, čmelák se prostě na květu rozvibruje, dokud se neuvolní dost pylu. To se hodí třeba v případě rajčat, lilku nebo paprik, které přesně tento typ opylení potřebují. Na některé plodiny včely medonosné prostě nestačí.

Pestrá paleta opylujícího hmyzu

Když to vezmeme dle množství od nejhojnějších, tak nejdůležitější skupinou jsou čmeláci, pak pestřenky, mouchy a další hmyz z řádu dvoukřídlí, jen tyto skupiny tvoří cca 60 % všech opylovačů v Česku. Významní jsou také brouci a motýli, s těmi už jsme na necelých 80 %. Když pak přidáme včelky samotářky, včely medonosné a další už třeba méně zastoupené druhy hmyzu, teprve teď se dostaneme k reálnějšímu obrazu toho, kdo všechno rostliny kolem nás opyluje.

Paleta opylujícího hmyzu

Co opylovačům škodí

Zjednodušeně je to chemické znečištění (pesticidy, herbicidy a umělá hnojiva), což souvisí s intenzivním zemědělstvím, ztráta vhodného životního prostředí (potravy, možnost rozmnožování) a fragmentace krajiny, klimatické změny (dopadají nejvíce na hmyz úzce vázaný na vodu). Když zmizí z přírody hmyz, zmizí také živočichové, kteří se jím živí a tak dále, až je narušen celý ekosystém.

Co opylovačům prospívá

  • Diverzita tedy různorodost rostlin, tak si každý druh hmyzu najde pro sebe to pravé
  • Ekologické zemědělství, tedy minimalizace „chemie“ v zemědělství, nebo přírodnější způsoby hospodaření na polích
  • Zadržování vláhy v krajině
  • Místa v krajině, která jsou kultivována s ohledem na potřeby hmyzu a volně žijících živočichů
  • Zázemí pro všechna vývojová stadia hmyzu – vajíčka, larvy, kukly i dospělce

Tento text není zamýšlen jako kritika „zlé“ včely medonosné, ta ostatně za nic nemůže. Nechceme ani tvrdit, že mají lidé přestat tyto včely chovat. Chceme spíš znovu upozornit na to, že pouze na včele to rozhodně nestojí a že intenzivním chovem včel mnohdy naděláme více škody než užitku. Je nutná systémová změna, ze které bude mít prospěch jak veškerý hmyz, tak my lidé i zmiňovaná včela medonosná.

Další a další úly pro včely medonosné nevyřeší problém s mizícími opylovači, ani celkový úbytek veškerého hmyzu. Na nějakou dobu může včela medonosná částečně fungovat jako náhradnice, jak ale možná někteří víte, včela medonosná trpí, kvůli současnému způsobu (velko)chovu, chorobami a parazity, takže její chov vyžaduje hodně vstupů, často i utrácení celých včelstev, aby se nákazy nešířily dál. Proto vidíme naději spíše ve změně přístupu ke krajině a v ochraně biodiverzity než v podpoře včelařů.

Jestli se chcete o různých opomíjených opylovačích dozvědět více, tak na našem blogu už se jich mihlo víc než dost, nejvíce prostoru věnujeme včelkám samotářkám, psali jsme také o čmelácích, pestřenkách, zlatoočkách, motýlech, vosících nebo broucích. V jednotlivých textech najdete spoustu inspirace, jak podpořit i tyto naše hmyzí sousedy, kteří nám sice neposkytují med, ale přesto jsou neméně důležití.

 

Zdroje informací:

Mapa hustoty zavčelení

Ministerstvo zemědělství České republiky – Český včelařský program 2020 – 2022

článek Conserving honey bees does not help wildlife

The Guardian: ‚Like sending bees to war‘: the deadly truth behind your almond milk obsession

Statistika opylovačů v ČR: pladias.cz

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.