Naši plši a plšíci

383

V Česku se můžeme setkat se třemi druhy plchů a jedním druhem plšíka. Tito hlodavci žijí nočním životem, a tak často ani nevíme, že tyhle roztomilé sousedy na zahradě máme. To platí především pro přírodní zahrady a ty v blízkosti lesa.

Co mají všichni naši plši společného

Plši jsou noční tvorové, přes den spí a jejich aktivita začíná až se soumrakem, přes zimu hibernují, a to často už od října a někdy až do května. Před zimním spánkem si tvoří plši tukové zásoby, často svoji hmotnost až zdvojnásobí, během hibernace ale zas všechnu energii využijí k udržování stálé tělesné teploty. Samičky mají jen jeden vrh mláďat ročně, plších lískový někdy i dva. Jsou všežravci, u některých převažuje živočišná složka potravy (plch zahradní).

Všichni naši plši jsou zákonem chránění. Populace plchů, a to platí pro všechny u nás žijící druhy, je ohrožena především úbytkem přirozených a klidných stanovišť, kácením vykotlaných stromů, ničením křovin, ale i intenzivním zemědělstvím.

Plšík lískový

Plšík lískový
Plšík lískový, foto: Schwegler

Nejběžnějším druhem z čeledi plchovití u nás je plšík lískový, je tedy nejpravděpodobnější, že v přírodě potkáte právě jeho. Velikostí odpovídá přibližně myši domácí. Plšík má jemnou zlatohnědou srst, velké černé oči jako korálky a dlouhý osrstěný ocas.

Plšík lískový se vyskytuje vysoko na stromech, jak se na podzim ochlazuje, přesouvá se postupně dolů na úroveň terénu, pod zemí si vytváří spletené hnízdo o velikosti cca tenisového míčku. V něm se stočí do kuličky a spí hlubokým spánkem. Takto dokáže strávit až 7 měsíců v roce. Plšík se živí květy ze stromů, různými bobulemi, hmyzem, žížalami, měkkýši nebo pupeny. Před zimním spánkem pak potravou bohatou na tuky, jako jsou semínka nebo ořechy. Známka pobytu plšíka lískového je lískový ořech s hladkým kruhovým otvorem ve skořápce.

Plch velký

Plch velký
Plch velký, foto: pixabay.com

Největším plchem u nás je plch velký, který měří až 20 cm (bez ocasu) a vzdáleně nám svým skákáním ve větvích a huňatým ocasem může připomínat veverku. Kožíšek má ovšem na rozdíl od veverky stříbřitě šedý, někdy hnědý.

Plch velký se vyskytuje v Česku ostrůvkovitě, nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, můžeme ho při troše štěstí potkat ale i v parku nebo na zahradě, pokud v ní rostou stromy s hustou korunou. Plch velký se živí téměř výlučně rostlinnou stravou (listy, pupeny, kůra, bukvice, žaludy, různé ořechy a bobule), jen zřídka požírá hmyz nebo ptačí vajíčka.

Plch zahradní

Plch zahradní, foto: freenatureimages.eu

Plch zahradní je sice o něco menší než plch velký, ale zato je nejnápadněji zbarveným plchem a je nejméně vázaný na lesní biotop. Poznáme jej podle typických černých pásek přes oči.

V Česku se vyskytuje nejvíce v západním pohraničí, ze všech plchů konzumuje největší podíl živočišné potravy. Živí se hmyzem, bezobratlými živočichy, drobnými savci, ale i ptáčaty nebo ptačími vejci.

Rostlinná složka potravy je podobná jako u ostatních plchů tedy ovoce, semena, listy a pupeny stromů apod. Na zimu se uchyluje do stromových dutin, opuštěných podzemních nor, zimoviště si dobře vystýlá suchou trávou a listím.

Plch lesní

Plch lesní
Plch lesní, foto: Kazimieras Martinaitis

Plcha lesního můžeme potkat jen v oblasti severovýchodní Moravy. Na první pohled se podobá plchu zahradnímu, má také tmavé pásky přes oči, je ale drobnější s odstíny srsti do žlutohněda. Tento druh plcha patří v Česku k nejvzácnějším.

Plch lesní má podobný jídelníček jako ostatní plši, na jaře po probuzení konzumuje převážně bezobratlé, pupeny, výhonky a zelené části rostlin, později v roce přechází na ovoce, ořechy a semena.

Plch na zahradě

Pokud nám bude na zahradě bydlet plch, pravděpodobně ho moc často potkávat nebudeme, zahlédnout v přírodě plcha je spíše náhoda, může ho prozradit různé šramocení nebo zvuky, které vydává, je to ale velmi plaché zvíře a žije nočním a poměrně skrytým životem. I když nemůžeme plchy na zahradě pozorovat podobně jako ptáky nebo veverky, byla by škoda, kdyby z naší přírody vymizeli.

Jak plchům na zahradě a v přírodě pomoci

Vhodné zázemí

Základním předpokladem k ubytování plcha na zahradě je klidný kout, ideálně s listnatými stromy nebo keři s hustou korunou. Ty plši využívají k výstavbě hnízd, ve kterých se ukrývají ve dne. Samozřejmě budou nadšeni, pokud najdou nějaký strom s dutinou. Vhodné jsou také přírodní zahrady s ovocnými stromy.

Budka pro plchy

Místo dutého stromu jim můžeme nabídnout také speciální budku pro plchy. Tuto budku využijí jako letní domov, ale někdy i jako zimoviště, v závislosti na klimatických podmínkách v lokalitě. Vchod do této budky je umístěn ze zadní strany směrem ke kmenu, plch je tak dobře chráněný proti případným predátorům. V budce pro plchy mohou zahnízdit také ptáci a naopak, občas se stane, že na nás při čištění ptačí budky vykoukne rozespalý plch.

Plši se nám mohou ubytovat ale i na půdě nebo v kůlně, v takovém případě bychom je neměli vyhánět.

Přikrmování plchů

Plchům můžeme koncem léta, kdy si dělají tukové zásoby na zimu, přilepšit například jablky, třešněmi, různými semínky a oříšky a podobně. Pokud máme na zahradě přímo stromy plodící ořechy, tím lépe.

Plch je plaché zvíře, může se ale stát, že se mu zalíbí v opuštěné ptačí nebo veverčí budce, plchem obsazenou budku lze poznat podle trusu na střeše. Nevyužitou ptačí budku můžou na zimu obsadit i jiní drobní savci, proto se doporučuje ji čistit hned po hnízdní sezóně a po odstranění starého materiálu vložit dovnitř případně nějakou přírodní výstelku. Ptačí budka tedy může sloužit na jaře, v létě a na podzim k hnízdění ptáků a po zbytek roku jako zimoviště dalších obyvatel zahrady, třeba i vzácného a roztomilého plcha.

 

 

Mohlo by vás také zajímat

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.